Horolezci Joe Simpson a jeho kamarád Simon Yates za sebou mají výstup na Siula Grande, šestitisícovku v peruánských Andách, ale to nejtěžší je ještě čeká. Během sestupu se náhle mění počasí. Sněhová vánice sníží dohlednost na minimum. V takových podmínkách se jejich počínání dá považovat až za bláznivé, nemají však na výběr. Buď půjdou dál a pokusí se dostat do tábora, nebo na místě umrznou. Postupují pomalu, stačí malá chyba a je konec. Jeden špatný krok stačil k tomu, aby se Simpson najednou kutálel ze svahu. Yates se obává nejhoršího, ale kamaráda najde naštěstí živého. Vzápětí ho však úleva opouští, Simpson má zlomenou nohu a podle všech zásad a zdravého rozumu by ho tu teď měl nechat a zachránit alespoň sebe.
Uváže ho na lano a spouští ho po malých úsecích
Simpson s Yatesem se vydali do peruánských And v roce 1985, tehdy jim bylo 25 a 21 let a chtěli ve světě horolezců něco znamenat. Horu Siula Grande, jejíž vrchol leží v nadmořské výšce 6344 metrů, se rozhodli zdolat jako první západní stěnou. Při výstupu je nepotkal žádný větší problém a za náročný výkon se jim dostalo té nejlepší odměny – pár minut na právě zdolaném vrcholu. Okamžik triumfu ale pominul a oni se pustili do sestupu. Zastihla je ale vánice, která jim znesnadnila cestu a způsobila, že Simpson spadl a zlomil si pravou nohu v koleni.
Yates přemýšlí co dál. Přece tu nemůže nechat kamaráda umrznout! Bere tedy lano a připoutá jej k sobě. Rozhodl se, že Simpsona prostě bude po krátkých úsecích spouštět dolů, dokud se nedostanou k táboru o 3000 výškových metrů níž. Joe musí při každém pohybu trpět, ale zvládají to.
Tma zahalí převis
Sestup trvá hodiny, krajinu zahalí tma a podmínky se tak stanou ještě méně příznivými. Nevzdávají to ani poté, jenže nevědí, že noc skryla i skalní převis. Simon spouští kamaráda jako už tolikrát toho dne, ale něco je špatně. Simpson se najednou houpá ve vzduchu.
Yates se snaží svou chybu napravit a vytáhnout ho nahoru, ale nemá šanci. Čeká ho nejspíše nejtěžší rozhodnutí v životě – buď svého kamaráda odřízne a nechá spadnout do propasti, čímž ho jistojistě zabije, nebo tam spadnou oba. Nakonec lano přeřízne a do tábora se vrací sám s myšlenkou, že je Joe mrtvý. Z hrůzného zážitku se se bude pár dnů vzpamatovávat a proto se v něm ještě zdrží. Naštěstí.
Simpson putuje osm kilometrů se zlomenou nohou sám
Simpson žije. Probouzí se v jakési temné jeskyni, z níž nemá šanci dostat se nahoru sám. Může ale dál pokračovat do jejích útrob a doufat, že tam najde druhý vchod. A tak se v bolestech chvílemi potácí, chvílemi plazí směrem, odkud se dovnitř prodírá světlo. Když se konečně dostane ven, doplní tekutiny rozpuštěným sněhem a pokračuje dál. Z dostupného materiálu si vyrobí provizorní dlahu a berlu, ale čeká ho ještě ten nejnáročnější úsek – kamenné pole. Tou dobou putuje se zlomenou nohou vysokohorským terénem už tři dny. Začíná blouznit a po nějaké době, kdy se sotva vleče mezi balvany, rezignuje.
Čtěte také: Aron Lee Ralston: Vášnivý horolezec, který si musel uříznout vlastní ruku, aby přežil.
Kamarád ho považuje za ducha a vyslechne si od něj řadu nadávek
Smrt ale nepřichází, místo toho jej k životu probudí známý pach. Sedí v místě latríny, kterou si vykopali u tábora! V tu chvíli v sobě najde poslední zbytky sil a začal křičet Yatesovo jméno. Simon nevěří svým uším. V tu chvíli už je připraven vyrazit dál. Chvíli mu trvá, než ve větru rozpozná Joeův hlas, ale tím spíše nevěří, že by to mohl být on, možná snad jeho duch.
Z ducha se ale opravdu vyklubal jeho kamarád, který ho zasypal sprškou sprostých slov, ale i díků. Když se o pár týdnů později jejich příběh dostal na veřejnost a Simon čelil kritice, že lano mezi nimi přeřezal, horlivě se ho zastával. Paradoxně svým rozhodnutím zachránil život jim oběma. Joe Simpson se do nemocnice dostal po 11 dnech od zlomení nohy a zotavoval měsíce. Po dvou letech se na hory vrátil a mimo to začal psát knihy.
Zdroje: independent.co.uk, redbull.com, joe.ie
