V Budapešti se koná vzpomínková akce k příležitosti 50. výročí protikomunistického povstání, ale oslavy se rychle mění v protivládní demonstraci. Stupňuje se agrese demonstrantů vůči policii, stejně tak reakce policie na jednání demonstrujících. V jedné z ulic, v níž probíhá výstava techniky použité během zásahu proti povstání, dojde k překvapivé události. Mezi dav lidí náhle vyjíždí tank.
Povstání v roce 1956 bylo krvavě potlačeno
Maďarské povstání začalo 23. října 1956 jako poklidná demonstrace. Lidé žádali svobodné volby, propuštění politických vězňů a zrušení cenzury. Během týdne se ale všechno změnilo. Demonstrující se snažili proniknout do budovy státního rozhlasu, do vedení země se dostal reformní politik Imre Nagy, byl zničen Stalinův pomník. Komunisté proto zavolali na pomoc Moskvu.
Sovětská armáda zaútočila na Budapešť 4. listopadu. Během bojů v následujících dnech zemřelo 2700 Maďarů, 700 Sovětů, další stovky lidí čekala poprava. Zranění utrpělo na 30000 lidí.
Vzpomínková akce se změní v demonstraci
Vzpomínková akce konaná v říjnu roku 2006, která má povstání v roce 1956 připomenout, se brzy změní ve velkou protivládní demonstraci. Ta navazuje na demonstrace, které se konaly po volbách v září téhož roku. Mnoho lidí považuje za drzost to, že socialistický premiér Ferenc Gyurcsány oslavuje protikomunistickou revoluci. Někteří z pamětníků si s ním během akce odmítnou podat ruku.
Maďarský lid však proti sobě Gyurcsány poštval už v září, kdy na veřejnost unikl jeho plamenný projev k poslancům Maďarské socialistické strany. Přiznává se v něm mj. k tomu, že lhal o stavu národní ekonomiky, aby zajistil vítězství své strany.
Boje v ulicích
Odpoledne v den oslav se první skupina demonstrujících dostane skrze zátaras u vládní budovy Országházu. Vzduchem létají kameny a lahve. Vzpomínková akce a projevy politiků i nadále pokračují. V podvečer se stovky Maďarů následně zabarikádují v ulicích za hradby z dřevěných desek politých benzínem. Ve správnou chvíli je chtějí podpálit. Na dalších místech převracejí auta a stavějí zátarasy z nich, v jednom případě použijí i autobus. Jedna skupina demonstrantů se také zabarikádovala na mostě přes Dunaj.
Čtěte také: Max Rostock se podílel na vyhlazení Lidic, po válce spolupracoval s StB a vyhnul se tak trestu smrti.
Ignorují výzvy k rozchodu. Maďarská policie proti nim zasáhne slzným plynem, vodními děly a nakonec sáhne až k použití obušků a gumových projektilů. Více demonstrantů dostane ránu do hlavy nebo obličeje. Po zásahu a demonstraci zůstává v ulicích spoušť s milionovými škodami a několik desítek raněných lidí.
Tank rozjede pamětník povstání
Během odpoledne se dvě desítky mužů zmocní opancéřovaného automobilu, ten však musejí společnými silami tlačit. Spolu s dalšími vozidly tvoří přehlídku vojenské techniky použité během povstání v roce 1956. Další účastníci demonstrace se snaží zmocnit starého sovětského tanku T-34. Právě v tu chvíli jde okolo i György Horváth, 67letý pamětník maďarského povstání. Vojnu strávil u tankové divize, takže mu to nedá a zkontroluje stav tanku. Má sice vymontované akumulátory, ale on moc dobře ví, že se dá nastartovat také pomocí stlačeného vzduchu. Uvede ho do pohybu, na stroj naskočí další lidé a vyrážejí s ním do ulic proti zasahující policii. Na nedalekém náměstí ale tank zůstane stát.
Některé zdroje uvádějí, že mu došlo palivo, jiné zase, že ho tankista zastavil sám u policejních zátarasů, aby nedošlo k masakru. V každém případě Horvátha policie vytáhla ven a po jejich zásahu skončil v nemocnici. Sám však uvedl, že čekal palbu ostrými a ani ho nenapadlo si stěžovat. V roce 2009 odešel od soudu s podmínkou a pokutou za poničenou silnici. Zákaz řízení odvolací soud zrušil.
Zdroj: index.hu
