Z hodin dějepisu si pravděpodobně pamatujete, že doba vlády britské královny Viktorie se často označuje jako viktoriánská éra. Trvala od její korunovace v roce 1837 až do její smrti v roce 1901. Během viktoriánského období se událo mnoho úžasných věcí, například průmyslová revoluce či velké sociální reformy, zároveň ale tehdejší lidé dělali řadu bizarních věcí. Nevěříte?
Děsivé pleťové masky
Pokud si myslíte, že dnešní kosmetický průmysl to někdy se svými výrobky a vymoženostmi přehání, pak vás možná překvapí, že i v době královny Viktorie lidé toužili po tom být krásní. Často si k tomu pomáhali velmi zvláštními věcmi.
Oblíbená byla obličejová maska vyrobená z gumy, na kterou se nanášely nejrůznější krémy. Maska se poté pomocí pásků připnula k hlavě a ženy i muži toužící po krásné pleti v ní celou noc spali. Pleť se samozřejmě pod gumou velmi potila, takže maska byla často spíše ke škodě než k užitku.
Další oblíbenou kosmetickou maskou bylo též maso. Viktoriánské ženy si před spaním na obličej dávaly syrové hovězí nebo telecí maso.
Bledá pleť pomocí arzeniku
V dnešní době většina z nás touží po krásně opálené pokožce, viktoriánský ideál krásy byl ale zcela opačný. V módě byla velmi bledá kůže, k čemuž si ženy z vyšších vrstev dopomáhaly velmi nebezpečnými způsoby.
Ráno si často omývaly obličej čpavkem. Velmi oblíbené bylo též mýdlo s arzenem či make-up s olovem. Ženám s řídkým obočím a řasami se často doporučovala rtuť jako noční ošetření oblasti očí.
Velmi nebezpečný byl produkt s názvem Dr. Rose’s Arsenic Complexion Wafers, což byly malé oplatky plněné arzenikem. Byly inzerovány jako „naprosto neškodné“, i když už se v té době vědělo, že arzenik je toxický.
Jeho dlouhodobá expozice způsobuje nejen ztrátu pigmentu, a tedy bledší tón kůže, ale také poškození nervového systému a ledvin, vypadávání vlasů či zánět spojivek.
Make-up s olovem
Pokud ženy nechtěly používat produkty s arzenikem, mohly používat silný make-up, který zakryl jejich tón pleti. Šlo o jakýsi smalt z olova. Čím více jste ho na sebe nanesli, tím více jste ho ale museli nanést příště, abyste zakryli poškozenou pokožku.
Při nošení smaltu musely ženy zachovávat tvář převážně bez emocí, jinak hrozilo, že smalt popraská. Některé ženy ho používaly i na ruce, na které si následně indigovým barvivem malovaly žilky.
Focení s mrtvými příbuznými
Nemáme na mysli „selfie“ vedle otevřené rakve, ale mnohem sofistikovanější pořizování snímků na památku. Viktoriánské rodiny oblékly své zesnulé do jejich nejlepšího oblečení a pozvaly fotografa, aby je společně s jejich mrtvými prarodiči, rodiči, dětmi či dalšími příbuznými vyfotografoval.
Vykrádání hrobů pro lékařské účely
Medicína na konci 19. století postupovala mílovými kroky kupředu. Tento pokrok ale zároveň vyžadoval „jednu věc“ – mrtvoly, které by lékaři mohli pitvat a rozšiřovat si tímto způsobem své znalosti a dovednosti.
Vykradači hrobů, známí také jako zloději mrtvol, tak často pouze čekali, až příbuzní opustí hřbitov. Poté se „dali rychle do práce“, než tělo začalo hnít. Čím „čerstvější“ tělo, tím více peněz jim lékaři platili.
Podivná vánoční přání
Vánoční pohlednice jsou jedním z „vynálezů“ viktoriánské éry. Zatímco některé z nich jsou podobné těm, které vídáme i dnes, některé jiné byly velmi podivné a strašidelné. Proč svým příbuzným místo vesele vypadající pohlednice s vánočními symboly neposlat přání s antropomorfizovaným hmyzem nebo žábou?
Pojídání podivných či živých zvířat
Členové některých specializovaných klubů, jako byl například Ichthyophagous Club, se stravovali těmi nejpodivnějšími mořskými tvory, které dokázali najít. Ostatně i Charles Darwin, zakladatel evoluční biologie, byl vášnivým pojídačem všeho exotického.
Zdroj: timeline.com, smithsonianmag.com, atlasobscura.com
