Expedice Peru 1970 – při největší tragédii českého horolezectví zahynuli všichni členové výpravy

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Československé horolezecké výpravě jakoby pořád někdo házel klacky pod nohy. Když vyřídí všechna povolení, cestu jim zhatí invaze vojsk Varšavské smlouvy. Když se situace trochu uvolní, vyberou jiný cíl a projdou novým vyřizováním. Konečně se vydávají na cestu a cestou je jim ztratí část zásob. Když se konečně vydají do hor, zřítí jeden z členů výpravy při sestupu. Je na místě mrtvý. Snad každého napadne, že nic horšího už se nemůže stát, jenže se stane.

Některým zachrání život jejich „politická nespolehlivost“

Z původního plánu nadšenců z TJ Lokomotiva Liberec dobýt Mount McKinley na Aljašce po srpnu 1968 sejde. O povolení vyjet do USA si mohou horolezci nechat jen zdát. Nevzdávají se však a vybírají náhradní cíl dlouho připravované výpravy – peruánský vrchol Huandoy (6360 m n. m.) v Bílých Kordillerách.

Zostřené poměry v Československu však nedovolí vyrazit jen tak někomu. Politické prověrky se složením výpravy dost zamávají. Těm, u nichž není „v zájmu republiky“, aby vycestovali za hranice, to paradoxně zachrání život. Nakonec se do Peru vydává 15členná skupina složená z těch nejlepších i průměrných horolezců ve věku od 24 do 52 let. Všichni tvrdě dřeli a neponechali nic náhodě. Jejich běžkařský trénink u Bedřichova dokonce stojí za vznikem Jizerské 50.

Smrt horolezecké špičky přišla zcela nečekaně

V druhé polovině dubna 1970 odlétají horolezci do Limy, kde zjišťují vážný problém – loď s vybavením se opozdila. Čekat na ni budou dva týdny, které využijí k aklimatizaci. Než konečně vyrazí do hor, musejí ještě doplnil ukradené vybavení. Po tomto zádrhelu už se výprava může konečně vydat na Huandoy.

Základní tábor zřídí ve výšce 3850 m n. m. mezi jezery Llanganuco. 18. května se vydávají na túru a při běžném sestupu Ivanu Bortelovi, nejzkušenějšímu členovi výpravy náhle uklouzne noha na úzké mokré stezce. Po hlavě se zřítí do třicetimetrové hloubky a na místě umírá.

Pokračovat, nebo se vrátit domů?

Smrt kamaráda ostatní pochopitelně zasáhne. Musejí zajistit jeho pohřeb a bez něj nemá smysl se o obtížný výstup na jižní stěnu Huandoye vůbec pokoušet. Co tedy dál? Vydat se domů? Najít jiný plán?

Nakonec se dohodnou na výstupu na nejvyšší peruánskou horu Huascarán (6768 m n. m.), která se nachází na druhé straně jezer Llanganuco. Je to technicky snazší cíl, který by neměl představovat velký problém. Jejich původní stanoviště ale obsadí japonská výprava a tábor proto musejí postavit o kus dál.

Čtěte také: Poslední fotka dívky uvězněné po výbuchu sopky – proč nebylo možné zachránit Omayru Sanchéz?

Kamenná lavina smete základní tábor

Poslední květnový den 1970 se zbývajících 14 členů československé horolezecké expedice a jejich chilský průvodce nacházejí v základním táboře, když Peru zasáhne silné zemětřesení. Jeho přímým následkem se utrhne ledovec a kamenná lavina z Huascaránu. Masa hory se propadá o 2500 výškových metrů níže a nabírá rychlost až 320 km/h. Pravý okraj laviny pohřbí základní tábor expedice a bere si životy všech 15 horolezců.

Zemětřesení o síle 7,9 Richterovy škály silně postihne na 250 obcí, vyžádá si téměř 70 tisíc životů a 200 tisíc lidí nechá bez střechy nad hlavou. Masivní sesuv Huascaránu zapříčiní i zasypání města Yungay, kde usmrtí 18 tisíc jeho obyvatel. Japonská výprava má obrovské štěstí stejně jako několik turistů, kamenná lavina se jim těsně vyhne.

První výprava, z níž se nikdo nevrátil

Zpráva o přírodní katastrofě obletí svět a dostane se i k rodinám horolezců. Všichni až do poslední chvíle doufají v zázrak, 11. června však v Peru muže označí za nezvěstné a poslední naděje vyhasne o rok později, když je československé úřady oficiálně prohlásí za mrtvé. Expedice Peru 1970 tak získává smutné prvenství – je první, z níž se nikdo nevrátil domů.

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT