Devětadvacetiletý Cutomu Jamaguči nasedá do evakuačního vlaku. Na rukou a obličeji má sice neošetřené popáleniny, na lékařskou péči ale není čas a prostor. Hned jak dorazí domů, dojde si do nemocnice. Během dlouhé cesty se mu honí hlavou, co se to vlastně stalo. Na Hirošimu předchozího dne dopadla bomba, jakou svět dosud neviděl. Ta exploze zničila celé velké město najednou! Když se s tím o dva dny později svěří svému nadřízeném, nevěří mu. Jamaguči by podle něj měl jako inženýr sám moc dobře vědět, že to není možné. Jenže i on se za chvíli stane svědkem toho, že jeho mladý kolega nepřehání. Oba zaměstnanci Mitsubishi Heavy Industries se totiž právě nacházejí v Nagasaki.
V případě prohry Japonska zvažoval vraždu a sebevraždu
Cutomu Jamaguči se narodil v březnu roku 1916. Do Mitsubishi Heavy Industries v Nagasaki nastoupil někdy ve třicátých letech na místo projektanta palivových nádrží. Ve své práci pokračoval i během války, ačkoli průmysl jako takový upadal v důsledku nedostatku nerostných surovin. Neútěšná situace u něj vedla k myšlenkám na vraždu vlastní rodiny a sebevraždu, pokud by Japonsko mělo válku prohrát.
V létě roku 1945 se vydal na tříměsíční pracovní cestu do Hirošimy. Zpátky domů se chystal 6. srpna. Toho dne už mířil se dvěma kolegy na nádraží, když si uvědomil, že si v kanceláři u doků zapomněl své hanko, osobní razítko, bez nějž by ani cestovat nemohl. Kousek od svého pracoviště si ještě všiml amerického bombardéru a dvou malých padáků, pak vše pohltila oslepující záře. Neviditelná síla ho odmrštila a on ztratil vědomí.
První atomová bomba zničila tři čtvrtiny Hirošimy
Americký bombardér B-29 Enola Gay svrhl atomovou bombu Little Boy na město v 8:15. Vybuchla tři kilometry od centra Hirošimy ve výšce 600 metrů nad zemí. V okamžiku srovnala se zemí tři čtvrtiny města, 70 000 lidí zabila okamžitě, dalších 70 000 zranila natolik, že zemřeli v následujících hodinách.
Nic z toho ale Jamguči v tu chvíli nevěděl. Jakmile se vzpamatoval, zjistil, že má poškozený zrak (naštěstí jen dočasně), proražené bubínky a popáleniny na horní části těla. S vypětím všech sil vyhledal své kolegy. Noc po útoku strávili v protileteckém krytu a druhý den se vypravili evakuačním vlakem do Nagasaki.
Druhá atomová bomba mohla mít horší následky
V domovském městě si nechal v nemocnici ošetřit svá zranění. I přes vážnost popálenin ale hned 9. srpna nastoupil do práce. V Nagasaki o bombě, která zničila celou Hirošimu ještě nevěděli. Svěřil se s touto informací tedy alespoň svému nadřízenému, ten se mu však prakticky vysmál, že jako inženýr by měl vědět, že něco takového jednoduše není možné. Krátce na to, to však zažil na vlastní kůži.
Nepřehlédněte: Pilot Luftwaffe doprovodil silně poškozený spojenecký bombardér místo toho, aby jej sestřelil.
Americký bombardér B-29 Bockscar shodil atomovou bombu nazvanou Fat Man na město v 11:01. Vybuchla ve výšce 469 metrů nad městem, avšak jinde, než bylo v plánu. Její ničivé účinky tak byly menší, než se předpokládalo. Přesto ale zabila 40 000 lidí hned a dalších několik desítek tisíc podlehlo v následujících dnech až týdnech svým zraněním. Jamaguči vyvázl nezraněn, ale měl velké problémy s výměnou obvazů, což vedlo ke komplikacím zranění z Hirošimy.
Jediný uznaný přeživší obou útoků
V Nagasaki se tou dobou nacházel těžko odhadnutelný počet lidí, kteří přežili útok v Hirošimě a byli sem evakuováni. Druhý atomový výbuch přežilo odhadem 160 z nich, Jamaguči však zůstává jediným Japoncem, jehož jako přeživšího obou útoků oficiálně uznala japonská vláda. V obou případech se nacházel přibližně tři kilometry od epicentra výbuchu.
Status hibakuša, tedy osoby postiženého atomovým výbuchem, která má právo na státní podporu, získal v roce 1957 za přítomnost v Nagasaki. Uznání přežití Hirošimy se ale (na vlastní žádost) dočkal až v březnu 2009 ve svých 93 letech, tedy necelý rok před svou smrti.
Zdroje: tokyoweekender.com, history.com, Wikipedia
