Hindenburg byla německá vzducholoď, která byla pojmenovaná po hrdinovi z první světové války a pozdějším německém prezidentu Paulu von Hindenburgovi. Šlo o největší stroj, který kdy člověk postavil a byl zároveň určen k létání. Hindenburg byl mohutný, měřil 245 metrů a na výšku měl 41 metrů. Šlo o naprostý vrchol evoluce v historii létání. Dne 6. května 1937 bylo ale všechno během několika málo vteřin nenávratně pryč.
Rychlý i komfortní
Když se Hindenburg postavil na trasu zaoceánských lodí, měl jasně navrch a cestu z Evropy do Ameriky zvládl v rekordním čase. Na jeho palubu se ale dostali jen opravdu ti nejbohatší lidé. Hindenburg byl totiž také zárukou luxusu. Na palubě se nacházely pohodlné kabiny, jídelna, promenáda samozřejmě včetně výhledu, klubovna a také kuřárna. Ta ale musela být co nejlépe izolovaná, konstruktérům této vzducholodi totiž bylo nad slunce jasné, že Hindenburg, který byl naplněný 200 000 krychlovými metry vodíku, může ve vteřině zničit i jedna jediná jiskřička.
Konstruktéři sice nejprve měli v plánu využít jako nosný plyn hélium, ale to však Německu odmítli Američané, kteří ho měli dost, vydat. Důvodem byli nacisté, kteří právě v té době již upevňovali svou moc. Šestnáct velkých vaků, které byly ukryty uvnitř trupu vzducholodi, tak muselo být naplněné právě vodíkem. To se ale nakonec stalo Hindenburgu osudným.
Osudný den a rychlý konec velikána
Po třídenní cestě, která vedla z Frankfurtu do Amerického Lakehurstu, který se nachází jen nedaleko New Yorku, se všechno změnilo. Nad Atlantikem právě vládl silný protivítr a celý let tak byl zpožděný. Vzducholodě ale létaly i tak poměrně nízko, takže s nástrahami počasí se muselo počítat a obvykle nepředstavovaly žádné větší komplikace. Když už Hindenburg měl konečně přistát na svém místě, byla spuštěna pomocná lana. Ale ještě než byla loď připoutána ke kotevnímu stožáru, objevily se z ničeho nic plameny. Nejprve u ocasu vzducholodi, ale téměř okamžitě dále pohltily celý Hindenburg. Ani ne za minutu zůstaly z tohoto nevídaného giganta jen ohořelé trosky.
Smutná bilance posledního letu
Tragédie stála životy celkem šestatřiceti lidí. Jenom naprostým zázrakem se podařilo zachránit dvaašedesáti lidem na palubě, i když mnozí z nich utrpěli vážné popáleniny. O samotných příčinách této nehody se ale až do dnešních let jen spekuluje. Mluvilo se o havárii jako o možné sabotáži, ovšem přirozenější příčiny nehody jsou mnohem pravděpodobnější, vzhledem k manévrům, které vzducholoď musela ve špatném počasí při přistávání překonat.
Na svou dobu byl Hindenburg opravdovým králem oblohy i znak luxusu.
