Verdikt soudu konaného na konci ledna roku 1534 zní jasně: zavřít do Mihulky, jedné z věží na Pražském hradě, a ponechat svému osudu. Kateřina Bechyňová z Komárova, paní z Pičína a manželka karlštejnského purkrabího Jana Bechyně, tam skončí po právu a může být ráda, že si ji před popravou nevezme na starosti kat. Hladovět a mrznout bude celých 14 dní, než stráže konečně zahlásí, že je po smrti.
O jejím původu se toho ví velmi málo
Neznáme ani datum, ani místo jejího narození, s jistotou se ví pouze to, že Kateřina z Komárova žila v první polovině 16. století. Pravděpodobně měla čtyři bratry a jednu sestru a jejím otcem byl rytíř Kunata Pešík z Komárova, hejtman Podbrdského kraje. Do dějin vstoupila až sňatkem se šlechticem a vysokým úředníkem Janem Bechyňou z Lažan. Zajistila si tím vyšší společenské postavení a odstěhovala se na jeho panství v Pičíně na Příbramsku.
Jan Bechyně působil v úřadu purkrabího na Karlštejně, často se proto na delší dobu vypravil plnit své povinnosti na třicet kilometrů vzdálený hrad. Po tu dobu přebírala správu panství právě jeho žena a v jejích praktikách najdeme mnoho podobností s pravou Čachtickou paní Alžbětou Báthoryovou, která se ale narodila až o 26 let později.
Od tvrdého zacházení, přes tresty a mučení, až po vraždy
Paní sídla v Pičíně začala čeledi vládnout tvrdou rukou. Služebnictvo trestala bitím za sebemenší prohřešek. Později se její praktiky změnily v mučení, které se začalo zvrhávat ve vraždění. Svým obětem trhala maso z těla a rány jim polévala ledovou i vroucí vodou, horkým máslem nebo je zasypávala solí. Sama podle všeho neměla ráda ani zvířata. Kočku, která jí podrápala závěsy, stáhla z kůže.
Kateřina Bechyňová si časem našla i pomocnice, které pro ni sháněly a přiváděly další oběti, asistovaly při mučení i při vraždění. Všichni věděli, co se stalo s těmi, kteří náhle zmizeli. Kruté šlechtičny se však děsili a nic nikomu neřekli. Historici se dokonce domnívají, že zvěrstva nepáchala pouze v Pičíně, ale možná i na Karlštejně.
Jako první to řešil Václav Hájek z Libočan
Zvěsti o kruté paní se roznesly po širém kraji. Šeptandou se o jejích hrůzných činech (např. o tom, že jednu děvečku zabila a poté prohodila prevétem) dozvěděl děkan karlštejnské kapituly Václav Hájek z Libočan, který měl později jednu mrtvolu vidět na vlastní oči. S vyslechnutou zprávou ihned udeřil na Jana. Tito dva muži mezi sebou však měli jisté spory, takže to skončilo tím, že Jan nebo Kateřina zažalovali Václava pro pomluvu.
Soud ale začal řešit také případ Kateřiny. Z čeledínů ze začátku nikdo vypovídat nechtěl, všichni zapírali ve strachu, co by jim mohla jejich paní provést. Vše se změnilo až poté, co se jeden ze svědků odhodlal vyjít na světlo s tím, že mu Kateřina zavraždila sestru.
Nepřehlédněte: Baron Trenck byl dobrodruhem a vojenským velitelem. Dnes ho najdete v Kapucínské hrobce v Brně.
Zavraždila 14 lidí, a možná taky dvakrát tolik
Najednou se svědectví sešlo více než dost. Vypovídaly i obě pomocnice, které se do té doby neodvažovaly proti šlechtičně říct jediné slovo. Soudní tribunál Kateřinu Bechyňovou usvědčil ze 14 vražd, ke kterým se záhy i doznala. Různé indicie však naznačují, že obětí mohla mít na svědomí daleko více, možná i dvakrát tolik. Vyšší postavení Kateřiny ji dlouho chránilo před tím, než se zločiny začaly vůbec vyšetřovat. Žádnou významnou postavu své doby sice nepředstavovala, ani její podobu neznáme, ale stav jí pomohl i při vyřčení rozsudku.
Namísto veřejné popravy jí soud na konci ledna 1534 vyměřil smrt hladem v ústraní. Do hladomorny ji zavřeli o měsíc později a každý den kontrolovali. Stráž ji našla mrtvou o dva týdny později, 15. dubna 1534. O dva dny později zemřel za záhadných okolností i její soudce, královský kandidát Vojtěch z Pernštejna. Kateřina mu při soudním přelíčení slíbila, že ho stáhne s sebou. Její manžel potrestán nebyl a o čtyři roky později jej povýšili do úřadu nejvyššího písaře, v němž setrval až do své smrti v roce 1547.
Zdroje: lovecpokladu.cz, Wikipedia, stoplusjednicka.cz
