Tato skupina Brood X – cikád, jak se jim říká, tvoří tři druhy, které tráví 17 let v podzemí. V některých oblastech existují všechny druhy, v ostatních převládá jeden. Po východním USA se tak na stromy v dohlednu dostane na biliony tohoto hmyzu.
Brood X – cikády mají na spodní straně těla oranžové pruhy a jejich tloušťka určuje samce nebo samičku.
Bez ohledu na druh, má každý jedinec stejný cíl
Jaký to je? Přece najít partnera a rozmnožovat se! Námluvy samců tak působí jako sbor, jelikož začnou vydávat libý zvuk, který známe všichni, bez rozdílu. Přitahují tak samičky až na vzdálenost jedné míle.
Tento zvukový projev vlastní druh Magicicada septendecula, který v řetězcích způsobí krátké cvrlikání. V pozadí je také slyšet několik samečků jiných druhů.
Zvuk druhu Magicicada cassini je jiný, více hlasitý. Výrazná volání každého druhu, umožňují samicím rozpoznat a spojit se s muži jejich vlastního druhu, což vede k životaschopným potomkům.
Za pomoci čeho vydávají cikády zvuk?
Samci vlastní dvě bubnovité žebrované membrány zvané tymbaly. Jejich rychlé svaly zapříčiňují, že se tymbaly vzpínají dovnitř, uvolňují se a produkují 300 až 400 cvrlikání za sekundu. Zvuk je zesílen dutou spodní stranou břicha, která působí jako rezonanční komora, na principu podobném kytaře, kde zesiluje vibrace díky strunám.
Tento složitý mechanismus dává samcům – repertoár zvuků, jenž používají v jejich charakteristickém refrénu, když jsou zoufalí nebo si namlouvají samičku. Pokud vzbudí u samice zájem, ta reaguje svižným pohybem křídel.
Samec na tuto odpověď zvýší frekvenci hovoru ve dvou fázích a zatímco se přibližuje k samičce, zvuk pokračuje, dokud se nespárují. Samice po zdárném oplodnění uloží vajíčka do větví stromu. Nově narozené larvy, které se nacházejí pod zemí, jsou právě cikády, které uslyšíme vždy za 17 let.
Zdroj: nationalgeographic.com
