Australan Bill Morgan v roce 1998 přežil vlastní smrt. Může o sobě prohlašovat, že byl 14 minut mrtvý, dokonce i lékaři už to s ním chtěli vzdát. Měl za sebou těžký infarkt a extrémní alergickou reakci na lék, který mu nasadili v nemocnici. Následně upadl na dva týdny do kómatu. Dostal se z toho a o rok později pomocí stíracího losu vyhrál auto. Už to by vydalo na pěknou zprávu do místních novin a on i s krátkou reportáží souhlasil. Štáb ho požádal, zda by na kameru nezopakoval nákup a setření losu. Bill tak učinil a málem dostal další infarkt.
Lékaři už ho chtěli od přístrojů odpojit
Australanovi Billu Morganovi bylo v roce 1998 37 let, živil se jako řidič kamionu a bydlel v karavanu na okraji Melbourne. Jednoho dne dostal těžký infarkt. Jeho zdravotní stav navíc velmi zkomplikovala prudká alergická reakce na lék, který mu lékaři nasadili v nemocnici. To vedlo k zástavě srdce na dlouhých 14,5 minuty, po tuto dobu byl prakticky mrtvý.
Ač se doktorům podařilo navrátit ho mezi živé, zůstal v kómatu. Moc nadějí mu nedávali a příbuzné varovali, že se může probudit s poškozeným mozkem, případně se také nemusí probudit vůbec. Billovy sestry však odpojení od přístrojů razantně odmítly a zajistily převoz do jiné nemocnice. Tamější lékaři jim ale upřímně řekli, že až ho přijmou, prakticky z něj udělají laboratorní zvíře – zkusí všechno možné a buď to zabere, nebo ne. Něco z toho zafungovalo a Bill Morgan se o dva týdny později z kómatu probudil, k úžasu všech dokonce s nepoškozeným mozkem.
Poprvé auto, podruhé 250 000 australských dolarů
Bill si podle vlastních slov kupoval stírací los pravidelně jednou týdně a necelý rok poté, co málem zemřel, se na něj usmálo štěstí – vyhrál nový vůz Toyota Corolla v hodnotě 30 000 australských dolarů. Mezitím se zasnoubil a mohl se tak o radostnou novinu ihned podělit i se svou ženou. Zpráva o jeho štěstí se dostala až k redaktorům melbournské televizní stanice Nine, která o něm chtěla natočit krátkou reportáž, jejíž součástí by byly záběry, v nichž by Bill zopakoval nákup a setření stíracího losu. Souhlasil a tak je na videu z května 1999 zaznamenáno, jak se tento šťastlivec během škrábání zničeho nic zarazí a nevěřícně zírá na to, co se na tiketu objevilo.
„Právě jsem vyhrál 250 000. Nežertuji,“ dostal ze sebe. Chvíli se dokonce obával, že z toho dostane další infarkt, pak se ale vzpamatoval a zavolal své ženě. Díky výhře se z karavanu mohli odstěhovat a koupit si dům. Zpráva o jeho štěstí pak obletěla svět skrze televizní stanice BBC a CNN. Ač tím sice neskončily zdravotní problémy (obtíže se srdce přetrvávaly i nadále a bojoval i s artritidou) a musel odejít do předčasného důchodu, výhra mu zajistila klid, alespoň co se bydlení týče.
Od roku 1999 uběhlo mnoho času, nedávno se musel vyrovnat se ztrátou synovce a švagra a také s vážnou nemocí své sestry, přesto však neskrývá vděk za to, že dostal druhou šanci a mohl strávit (zatím) 22 let se svou ženou Lindou. Říká, že si užívá i každodenních maličkostí jako je svit slunce, vůně růží i to, že si stále zvládá sám obout boty.
Zdroje: BBC, dailymail.co.uk
