Banky byly od doby svého vzniku častým terčem lupičů. Všichni věděli, že v jejich trezorech se nacházejí peníze, šperky, akciové certifikáty a další cennosti. S příchodem elektronických peněz a kryptoměn banky část své „prestiže“ ztratily, nicméně není to tak dlouho od doby, kdy byli lidé ochotni vynaložit velké úsilí, aby banku vyloupili.
Přepadení banky Lloyds na Baker Street (1971)
V jednom z příběhů Arthura Conana Doyla o Sherlocku Holmesovi se skupina mužů pokusí vyloupit bankovní trezor tak, že pod ním z nedaleké budovy prokopou tunel. Osmdesát let po vydání této povídky došlo k velmi podobné loupeži v ulici, kde slavný detektiv bydlel.
V roce 1971 si skupina lupičů pronajala přízemní obchod poblíž pobočky banky Lloyds na Baker Street v Londýně. Lupiči zjistili, že banka má trezor plný bezpečnostních schránek a že poplašná čidla byla kvůli nedalekým silničním pracím vypnuta.
Skupina se tak rozhodla, že z pronajatého obchodu prokopou tunel, kterým se do trezoru dostanou skrz jeho podlahu. Jak si usmysleli, tak také učinili. Jako neuvěřitelné se zdá, že jeden radioamatér zaslechl, jak si lupiči během loupeže povídají vysílačkou, a tak zalarmoval policii. Policie dokonce zkontrolovala dveře trezoru v pobočce na Baker Street, dveře byly dveře zamčené, a tak si mysleli, že je vše v pořádku.
Lupiči byli mezitím uvnitř trezoru a následně si odnesli přibližně 3 miliony britských liber. Jejich radost ale neměla dlouhého trvání. Jeden z lupičů totiž udělal chybu, když si obchod, odkud tunel vykopali, pronajal na své skutečné jméno. Toto nedopatření vedlo k jeho odsouzení spolu s dalšími třemi muži, kteří se na loupeži podíleli.
Přepadení banky United California (1972)
Dne 24. března 1972 se skupina lupičů vloupala do banky United California Bank v kalifornském Laguna Nigelu na základě „tipu“, že prezident Richard Nixon zde ukryl asi 30 milionů dolarů z nelegálních prostředků na svou volební kampaň.
Proslýchalo se, že oněch 30 milionů dolarů byl ve skutečnosti úplatek od Jamese Hoffy, bývalého prezidenta organizace Teamsters, kterému Nixon o rok dříve zmírnil trest odnětí svobody. Skupinu lupičů vedl Amil Dinsio, který k loupeži přemluvil svého synovce, bratra, švagra a dva další muže. Odnesli si přibližně 12 milionů dolarů, což byla v té době největší bankovní loupež ve Spojených státech.
Provedení loupeže bylo velmi nevšední, tým vyřadil poplašný systém banky tak, že vnitřek hlavního alarmu postříkal pěnou na opravu surfů. V pátek pomocí dynamitu udělali díru do střechy banky a celý víkend se pak poklidně „probírali“ trezorem. FBI lupiče nakonec vypátrala, ale stále není jasné, zda peníze, které ukradli, byly skutečně součástí Nixonovy tajné skrýše.
Přepadení British Bank of the Middle East (1976)
V lednu 1976, uprostřed chaosu libanonské občanské války, zinscenovala skupina lupičů podle Guinnessovy knihy rekordů historicky největší krádež bezpečnostních schránek. Cílem byla British Bank of the Middle East v Bejrútu.
Skupina lupičů pomocí výbušnin prorazila zeď, kterou banka sdílela s katolickým kostelem. Po otevření trezoru si lupiči odnesli odhadem 20 až 50 milionů dolarů ve zlatě, akciových certifikátech, špercích a různých měnách.
Ačkoli britská i americká média tvrdila, že lupiči měli nějaké spojení s Organizací pro osvobození Palestiny, nikdo nebyl v souvislosti s touto loupeží obviněn.
Loupež v Nothern Bank (2004)
Před Vánocemi v roce 2004 dorazila skupina maskovaných lupičů do domů dvou vedoucích pracovníků banky v Severním Irsku. Chris Ward a Kevin McMullan pracovali v centrále Northern Bank v Belfastu. Lupiči vzali rodiny obou mužů jako rukojmí a vyhrožovali jim, že je zabijí, pokud Ward a McMullan lupičům nepomohou banku vyloupit.
Druhý den se Ward a McMullan podle požadavků únosců dostavili do práce, jako by se nic nestalo. Večer po uzavření banky pak otevřeli únoscům trezor a ti si odnesli odhadem 26,5 milionu britských liber. Policisté následně zdánlivě bez důkazů obvinili z loupeže organizaci IRA. Tato obvinění měla negativní dopad na právě probíhající severoirský mírový proces ve Spojeném království.
Loupež v Banco Central (2005)
V roce 2005 si skupina lupičů pronajala budovu v brazilské Fortaleze na jméno společnosti vyrábějící umělé trávníky. Ve skutečnosti zde skupina nic nevyráběla, ale kopala více než 250 metrů dlouhý tunel do městské pobočky banky Banco Central.
Lupiči potřebovali na vykopání tunelu od pronajaté budovy k bance tři měsíce. O prvním srpnovém víkendu prorazili podlahu banky a odnesli si více než 150 milionů brazilských realů, což odpovídalo asi 70 milionům amerických dolarů. Zaměstnanci banky loupež zjistili až v pondělí.
O dva měsíce později byl unesen a držen kvůli výkupnému Luis Fernando Ribeiro, údajný vůdce loupeže. Poté, co jeho rodina zaplatila výkupné ve výši 890 000 dolarů, ho únosci zabili a jeho tělo zanechali na silnici u Ria de Janeira. Některá média později uvedla, že státní zástupci v Brazílii se domnívají, že do Ribeirova únosu a vraždy mohli být zapojeni i místní policisté.
Zdroj: forbes.com, thedailybeast.com, cleveland.com, theguardian.com
