Železná plíce představovala část minulého století (zejména okolo 50. let) jedinou šanci na přežití v případě ochrnutí po dětské přenosné obrně. Někteří lidé v kovové nádobě, která svým vzhledem ze všeho nejvíc připomíná hyperbarickou komoru, strávili značnou část života. Australance June Middleton pomáhal přístroj dýchat celých 60 let.
Obrnou se nakazila chvíli před svatbou
June Margaret Middleton se narodila v květnu roku 1926 v australském Melbourne, její rodiče už žádné další děti neměli. Ve 22 letech se chystala na svou svatbu, do života jí ale vstoupila zákeřná nemoc známá jako dětská obrna či poliomyelitida. Toto infekční virové onemocnění v té době děsilo mnoho rodičů. Pokud vir napadl i centrální nervovou soustavu resp. také dýchací a polykací svaly, nemocnému zůstala jen malá šance na přežití. Mnoho dětí (ale i dospělých) si po prodělání obrny neslo trvalé následky, nejčastěji poškození (pokroucení, ochrnutí) dolních končetin.
June prodělala tu nejvážnější formu obrny, zůstala ochrnutá a nemohla ani sama dýchat. V té době však jistou naději na přežití poskytovaly tzv. železné plíce.
23 hodin denně
Myšlenka externích plic pochází už ze 17. století, první fungující stroj se však podařilo sestrojit až v roce 1928. Doživotně postižení obrnou sice díky tomuto stroji mohli nadále žít, ale jejich den se sestával z pouhého ležení na zádech a sledování okolního dění v zrcátku nad hlavou. Železná plíce totiž fungovala na principu podtlaku, kdy se celé tělo kromě hlavy schovalo v utěsněné nádobě, kde se v pravidelných intervalech vytvářel a uvolňoval podtlak. Snížením tlaku se celé tělo roztáhlo, plíce nabíraly vzduch a přístroj tak prakticky nutil tělo dýchat. S moderními přístroji se to nedá srovnávat, na druhou stranu ale přeživší a jejich rodina získali alespoň nějakou naději na to, že se dočkají nějakého lepšího vynálezu.
Čtěte také: Nejmladší matka na světě – Lina Medina otěhotněla a porodila chlapce ve svých pěti letech.
June od dubna 1949 trávila v železné plíci 23 hodin denně a používala ji i v době, kdy už medicína pokročila a lidstvu se naskytly nové možnosti (dnes železnou plíci používají maximálně jednotlivci, na konci 50. let to však bylo přes tisíc lidí). Její jméno se také dostalo do Guinnessovy knihy rekordů, protože v nádobě nakonec strávila celých 60 let svého života. Se svým osudem se přesto prala statečně a prohlásila, že si člověk musí užívat to, co má, a překonat překážky, které má před sebou. Zemřela v říjnu roku 2009 ve svých 83 letech.
Téměř vymýcená nemoc
June Middleton nebyla jediná, kdo ve válci strávil většinu svého života. Po podobně dlouho dobu jako ona tam setrvával např. Američan Barton Herbert z Covingtonu nebo americká spisovatelka Martha Mason, která i přes svůj osud zvládla vystudovat dvě vysoké školy. Další známou osobou, která díky tomuto vynálezu přežila, je Martha Lillard. V železných plicích spí dodnes, přes den používá přenosný ventilátor, který ale podle jejích vlastních slov neposkytuje takovou úlevu. Popsala také, že nejhorší na tomto vynálezu kdysi bylo, když vypadla elektřina. Nemocniční sestry musely rychle zajistit ruční pohon, ale často jich na tuto práci nebylo dost. Zděšeným pacientům se tak střídavě nedostávalo kyslíku a nemohli ze sebe vydat ani hlásku.
Vakcína proti přenosné dětské obrně prošla posledními testy v roce 1955 a rodiče malých dětí po ní bez váhání sáhli. Československo se v roce 1960 stalo první zemí na světě, kde se podařilo tuto nemoc vymýtit díky plošné vakcinaci (očkovány byly všechny děti do 15 let). Dnes už zůstávají jen dvě země, v níž poliomyelitida stále představuje riziko – Afghánistán a Pákistán.
Zdroj: Alchetron
