V roce 1961 šlo o čtvrté největší slané jezero na světě. Díky jeho velikosti se mu začalo přezdívat Aralské moře. Plavaly v něm ryby, které představovaly zdroj obživy pro tisíce obyvatel přilehlých vesnic. Aralské moře bylo svou rozlohou srovnatelné s územím České republiky. Co se stalo a proč bychom ho už dnes na mapě nenašli?
Odklonění řek
Začátkem minulého století jezero zasahovalo na území dvou států Kazachstánu a Uzbekistánu. Vlévaly se do něj dvě velké řeky, ale Sověti přišli s nápadem, jak okolní nehostinnou poušť proměnit v úrodnou půdu. Dopadlo to tak, že oba dva toky odklonili. Asi od 60. let pak hladina jezera začala pravidelně klesat a už v roce 1989 bylo jasné, že se blíží velká ekologická katastrofa. Oblast Aralského jezera vyschla a proměnila se v pustinu. Dnes je toto území nazýváno jako poušť Aralkum.
Změny v jezeře se projevily i výrazně na zdejším okolním ekosystému. Život z jezera i jeho okolí vymizel. Největším problémem byla nadměrná slanost vody v jezeře. Asi z osmdesáti procent vodní plochy se najednou stala smrtelná solná poušť. Na zničení Aralského jezera se ale podílely i jiné faktory.
Tragický osud
Při dřívějším testování biologických zbraní se oblast zamořila chemikáliemi. Tyto oblasti odkrylo právě ustupující jezero. Tyto chemikálie pak vítr odnáší v písečných bouřích dál. Zničený ekosystém ovlivnil i místní rybolov. Ten byl hlavní obživou místních obyvatel. Lidé zůstali najednou bez svého zdroje obživy, okolní vesnice a města se ocitly na vzdálenost několika desítek kilometrů od pobřeží. V okolí dodnes zůstal „hřbitov lodí“. V celém okolí bývalého jezera zůstaly kotvit opuštěné lodě zdejších rybářů.
Vrátí se?
Asi před dvěma lety přišel náhlý zvrat. Do severní části jezera se zase začal postupně vracet život. Kazachstán se totiž již dlouhé léta snažil o obnovení jezera a nakonec se povedlo na část jezera, které leží na jejich území vrátit vodu a do ní také ryby. Světová banka poskytla pomoc a díky tomu se podařilo vybudovat v roce 2005 velkou hráz, která oddělila severní část od jižní. Byl obnoven také tok jedné z řek, kterou dříve sověti odklonili. Rybolov v okolí jezera se pomalou vrací do starých kolejí a to už od roku 2006. Pomoci s plánem, že plně bude jezero obnovené do roku 2020, by mohlo i globální oteplování. V sousedním Kyrgyzstánu totiž tají právě vlivem globálního oteplování ledovce.
Snad se lidská chyba podaří napravit.
