Anna Bågenholm – žena, která přežila největší podchlazení

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Psal se rok 1999, když se 29letá švédská radioložka Anna Bågenholm vydala se dvěma lékařskými kolegy lyžovat. Po nehodě zůstala uvězněna 80 minut ve vzduchové kapse pod ledem a její tělesná teplota klesla na 13,7 °C. Jako zázrakem přežila, zotavila se a vrátila do práce.

Téměř hodinu a půl v ledové vodě

Anna Bågenholm vyrazila lyžovat se dvěma přáteli do Kjolenských hor v Norsku.  Všichni se řadili mezi zkušené lyžaře, při sjezdu však Anna ztratila kontrolu nad lyžemi a hlavou napřed spadla do zamrzlé bystřiny. V ledu se vytvořila díra a její oblečení okamžitě začalo nasakovat vodu. Tíha lyžařského vybavení ji stáhla pod led, venku zůstaly pouze nohy s lyžemi. 

V této poloze strávila 80 minut. Naživu ji držela vzduchová kapsa a vlastní snaha hýbat se, byla však vystavena extrémnímu podchlazení, které po 40 minutách způsobilo oběhové selhání. Její přátelé Marie Falkenberg a Torvind Næsheim zavolali pomoc a snažili se ji vyprostit. Anna však byla zaklíněná mezi kameny pod silnou vrstvou ledu. Nezbylo jim než čekal na záchranáře s potřebným vybavením.

Z kómatu, přes ochrnutí k úplnému uzdravení

Když Annu záchranný tým vyprostil, byla doslova zmrzlá na kost, nedýchala a nebilo jí srdce. Klinicky byla mrtvá. Boj o její život přesto nevzdali. Od vytažení z vody ji resuscitovali a letecky ji transportovali do nemocnice v Tromsø. Tam už na ně čekal vedoucí lékař z pohotovosti Mads Gilbert. 

„Měla úplně rozšířené zornice. Byla popelavá, bílá jako stěna. Byla mokrá. Když jsem se dotkl její kůže, byla ledově chladná a vypadala opravdu jako mrtvá,“ uvedl  Mads o deset let později pro CNN. „Na EKG, ke kterému ji připojil lékař ve vrtulníku, běžela úplně rovná čára. Jako by ji nakreslil pravítkem. Vůbec žádné známky života.“ Přesto Mads učinil zásadní rozhodnutí: „Neprohlásíme ji za mrtvou, dokud nebude teplá a mrtvá.“ 

Čtenáři doporučují: Vesna Vulovičová. Letuška, která při letecké havárii nad Československem jako zázrakem přežila nejdelší volný pád

Díky nízké teplotě a nepřetržité resuscitaci totiž existovala naděje, že Annin mozek nebyl poškozen. Při běžné tělesné teplotě okolo 37 °C dochází k nenávratnému poškození mozku po 20 minutách bez kyslíku. Čím je tělo chladnější, tím je pomalejší i metabolismus a mozek spotřebovává méně kyslíku.

Lékaři připojili ženu k mimotělnímu oběhu. Odčerpaná krev se v něm postupně ohřívala a vracela zpět do těla. Během několika hodin se zvýšila i tělesná teplota na běžnou hodnotu. Srdce po necelých 3 hodinách od zástavy naskočilo a po dalších 19 hodinách už dokázalo krev pumpovat samo. Srdeční monitor se plynule blížil k ideálnímu obrazu.

Anna se probrala po 12 dnech. Nějaký čas se nemohla vůbec hýbat kvůli poškozeným nervům, které se následně hojily více než rok. Už po částečném uzdravení se ale vrátila do práce – do stejné nemocnice, kde ji zachránili život.

Norské středisko Narvik (Autor: Tom Corser www.tomcorser.com, CC BY-SA 2.0 uk, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=263118)

Nejnižší naměřená tělesná teplota, kterou člověk přežil

Anně Bågenholm při boji o její život naměřili teplotu 13,7 °C, což je dosud nejnižší zaznamenaná tělesná teplota, kterou člověk přežil. Není proto žádným překvapením, že se její případ stal předmětem lékařských studií (mj. I prestižního britského lékařského časopisu The Lancet) a také změnil pohled na oběti náhodného podchlazení. V letech 1999 až 2013 se ve zmíněné norské nemocnici podařilo zachránit 9 z 24 pacientů s hypotermickou zástavou srdce. V některých světových nemocnicích se pacienti v kritickém stavu uvádějí do hypotermického stavu cíleně, aby se prodloužil čas na jejich záchranu. 

Autor: Martin Liška
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT