Toužíte vědět, proč vzniká vítr nebo jak to, že může padat hvězda? My se vám na tyto otázky pokusíme dát uspokojivé odpovědi.
Co dělá vítr?
Bez ohledu na fakta, která jsou známá, co se týče povětrnostních podmínek, stále stejně dumáme, jak to asi je a nevíme. Napadají nás otázky typu: „Co přesně stojí za větrem?“
Vítr začíná, když teplo ze Slunce vytváří rozdíl v atmosférickém tlaku. Je tedy generován z rozdílů atmosférického tlaku, který je tvořen miliardami drobných částic, které jsou ve vzduchu. Příkladem je např. dusík a kyslík.
Slunce ohřívá povrch Země a tyto teplé částice, mají tendenci stoupat směrem nahoru, zatímco studené klesají dolů. Tento pohyb vzdušných částic ze studené do teplé oblasti a naopak je to, co způsobuje vítr. Stručně řečeno, již víme, jak se vítr tvoří. Jenže, co jeho intenzita? Ta dosahuje odlišné intenzity, jenž se měří pomocí Beaufortovy stupnice síly a označuje se v uzlech.
Věděli jste, že padající hvězda, není hvězda?
Padající hvězda, kterou v noci vidíte padat k povrchu Země, je meteorit složený z prachu a miniaturních hornin. Jak meteor padá, září třením. Meteory jsou malé součásti z komet a většina z nich pochází také z pásu asteroidů. Další se tvoří, když dojde ke kolizi v jiných tělesech sluneční soustavy, jako je Měsíc a Mars.
Když objekt vstoupí do zemské atmosféry a shoří na obloze, nazývá se „meteor“. Když přežije hoření a zasáhne zemský povrch, pojednává se o „meteorit“.
Meteorické přeháňky nastávají, když Země prochází proudem trosek komety. Během této doby se meteory objeví několik minut nebo sekund od sebe a pocházejí ze stejného místa. Odhaduje se, že do zemské atmosféry vstupuje každý den 25 milionů trosek, meteoritů a dalších fragmentů.
Zdroj: webconsultas.com
