Tyto viry napadají střevní bakterie, ale co ve skutečnosti napáchají s naším tělem, je stále záhadou. Vědci identifikovali více než 70 000 neznámých virů, které žijí v lidském střevě a infikují bakterie. Živý mikrobiom nebo společenství mikrobů, jenž se nachází v trávicím systému, hraje důležitou roli při trávení potravy a regulaci imunitního systému.
Mnoho studií však také spojuje mikrobiomy s rizikem vzniku onemocnění jater, obezity a alergií.
Co je mikrobiom? A metagenomika?
Všeobecně o mikrobiomu je překvapivě málo podložených informací. Mikrobiom zahrnuje celou řadu mikroorganismů – včetně bakterií a virů. Nejméně probádanou oblast tvoří právě bakterie ve střevech.
V nové studii skupina vědců použila metodu zvanou „metagenomika“. Ta slouží k identifikaci virů. Zahrnuje analýzu veškerého genetického materiálu z mikrobiální komunity a mapuje jednotlivé nalezené sekvence na konkrétní druhy. Analyzovalo se přes 28 000 vzorků střevních mikrobiomů odebraných z 28 zemí. Tento proces odhalil úplné genomy nad 140 000 druhů virů žijících v lidském střevě, ale je jich tu mnohem více.
Vědci dále omezili svůj rozsah na bakteriofágy, kde se jejich role vůči zdraví stále zkoumá. Je pravděpodobné, že většina z nich pro nás není škodlivá a jsou zkrátka jen nedílnou součástí naší tělesné schránky. Fágy mohou hrát ve střevním mikrobiomu ústřední funkci. Poskytují bakteriálním hostitelům výhodné vlastnosti a vliv, jak se bakterie budou vyvíjet.
Rozporuplná fakta
Jelikož osídlení bakteriemi je pro naše střeva do jisté míry i prospěšné, není těžké si představit, že by v nich fágy mohly pomoci udržet rovnováhu. Jsou však podloženy i případy, kdy fágy naopak k onemocnění přispěly, např. záškrt, botulismus a jiné závažné bakteriální infekce útočící na nervovou soustavu se spouštěním toxinů.
Genomy virů jsou zaneseny do nové databáze, kterou lze použít k vedení dalších studií o těchto virech. Množství informací jde však získat jen pomocí DNA organismu.
Zdroj: livescience.com