Píše se 17. listopadu 1990 a zatímco v Praze si připomínají první výročí událostí na Národní třídě, v desetikilometrové výšce nad východními Čechami se krátce před druhou hodinou odpoledne začíná odehrávat nebývalé drama. Sovětský dopravní letoun Tupolev Tu-154, namísto cestujících až po střechu naložený 18 tunami cigaret, se na cestě ze švýcarské Basileje do Moskvy dostává do problémů. Na palubě právě vypukl požár, a než si posádka stačí vyžádat nouzové přistání v Praze, události nabírají rychlý spád. Za pár okamžiků již kouř zaplňuje i pilotní kabinu, piloti si nasazují kyslíkové masky a okamžitě zahajují klesání. Pro dým v kabině není vidět ven, ani nelze pořádně odečítat hodnoty ukazatelů na palubních přístrojích. Oheň mezitím postupuje, další a další systémy vypovídají činnost a stroj se stává stále hůře ovladatelným. Několik set metrů nad zemí posádka vybírá klesání a vyhýbajíce se vesnici nouzově přistává na nejbližší pole. Tupolev měkce dosedne do oranice, ale krátce na to naráží do 1,5 m vysokého silničního náspu a trhá se na kusy, které v mžiku pohlcují plameny. Příď s pilotní kabinou je vymrštěna vpřed a končí převrácená vzhůru nohama několik desítek metrů od zbytku trosek.
Posádka vyvázla jen lehce zraněna
Jako zázrakem se podaří všem šesti členům posádky vlastními silami opustit rozbitou kabinu. Přežili všichni, potlučení, někteří i se zlomeninami, ale bez žádného vážnějšího zranění. Vzhledem k okolnostem, za kterých k nouzovému přistání došlo, a s přihlédnutím k tomu, jak značně byl vrak letounu po dopadu poškozen, se jednalo takřka o zázrak. Posádce byla neprodleně poskytnuta pomoc v Jaroměři, kde tou dobou stále ještě sídlila vojenská nemocnice sovětské střední skupiny vojsk. Minimálně část zúčastněných letců pak po svém návratu do SSSR pokračovala v letecké kariéře.
Požár způsobil zapnutý palubní vařič
Při vyšetřování nehody a příčin jejího vzniku bylo zjištěno, že za vznikem požáru stála kombinace několika faktorů. Jednou z příčin bylo uložení nákladu v rozporu s předpisy, kdy byly kartony cigaret bez ladu a skladu navršeny úplně všude, že ani nebylo možné letadlem volně procházet, pročež posádka neměla možnost včas lokalizovat ohnisko požáru. Oheň se začal šířit z palubní kuchyňky, kde byl nedopatřením či samovolně během letu neukotveným nákladem zapnut palubní vařič. Od něho pak s největší pravděpodobností vzplanuly převážené cigarety. Požár postupoval rychle, jak prokázalo vyšetřování, posádka zareagovala správně a na poslední chvíli, nouzové přistání nesneslo odkladu. Ve chvílích předcházejících dosednutí letounu na pole již byla dokonce v zadní části trupu prohořená díra, kterou se převážený náklad volně sypal ven.
Cigarety se válely všude
Náklad sovětského dopravního letadla, kvalitní západní cigarety značky Winston, se povaloval v celém širém okolí. Jejich část byla sice znehodnocena unikajícím leteckým palivem a požárem, avšak nemalé množství těch nepoškozených se stalo lákadlem pro nenechavce z celého blízkého i vzdáleného okolí. Ti se neváhali, vybaveni pytli a koši, s celými rodinami sjíždět na pole k Dubenci a sklízet zde vzácné kuřivo určené ruským milovníkům tabáku. V reportážích televizního zpravodajství těch dní se tak střídaly záběry oslav výročí sametové revoluce a hloučků lidí sbírajících v oranici kartony cigaret mezi troskami letadla. Ty z nebes spadnuvší Winstonky se na Královedvorsku kouřily ještě několik let poté a nejeden kuřák na ně vzpomíná dodnes.
Zdroje: Česká televize (Archiv ČT24 Listopad 1990), leteckabadatelna.cz, hasici.dubenec.cz, planes.cz
