Halleyova kometa prolétá na své oběžné dráze kolem Slunce jednou za 74 až 79 let a na své cestě míjí i Zemi. Z historických záznamů víme, že byla pozorována již ve třetím století př. n. l. v Číně a možná ještě dříve v Řecku. K jejímu zjevení se často vázala různá proroctví, lidé si s ní spojovali převážně bitvy a konce různých epoch.
Kometa na minci arménského krále
Kometa 1P/Halley patří mezi nejznámější komety a jmenuje se po Edmundu Halleyovi, který na přelomu 17. a 18. století jako první předpověděl, kdy se příště objeví. Vypozoroval totiž, že komety zkoumané v letech 1531, 1607 a 1682 měly velmi podobné oběžné dráhy, z čehož vyvodil, že se jedná o jednu a tutéž.
První pozorování Halleyovy komety lidstvem máme potvrzeno z Číny z roku 240 př. n. l. Úplně poprvé k němu však mohlo dojít již okolo roku 467 př. n. l. ve starověkém Řecku. Z babylónských hliněných destiček se dochovaly záznamy o kometě z let 164 a 87 př. n. l. V druhém případě měla být viditelná po celý měsíc. Pozorování z roku 87 př. n. l. se možná dochovalo i na minci krále Tigrana Velikého, tehdy vládnuvšímu starověké Arménii.
Předzvěst smrti a mnoha bitev
Průlet v roce 12 př. n. l. bývá spojován s Betlémskou hvězdou a podle římského historika Cassia Dia předpověděl smrt Marka Vipsania Agrippy. O kometě, která se zjevuje každých 70 let a jejíž východ mate námořníky, se zmiňuje i Talmud a pravděpodobně se odkazuje na rok 66 n. l. Na různých místech zaznamenali kometu v letech 141, 374, 607, 684, 837 a 912 n. l.
Na začátku druhého tisíciletí se pro některé stala předzvěstí porážky Anglosasů v bitvě u Hastingsu, k níž došlo ve stejném roce, a sice 1066. Kometu najdeme vyšitou i na známé tapisérii z Bayeux, která tuto část lidských dějin zaznamenává. V roce 1456 ji zase spojovali s napadením Uherského království Osmanskou říší a v Kašmíru měla předznamenat pád sultána Zayna al-Abidina.
S nárůstem písemnictví jsou další průlety Halleyovy komety zaznamenávány rovněž v hojnějším počtu. Stejně tak se kometa stává inspirací různých umělců. V našich zeměpisných končinách ji jako první pozoroval Johannes Kepler v roce 1607.
Mark Twain se s kometou narodil i zemřel
Na jaře roku 1910 se kometa opět stala zdrojem obav a také prostředkem, jak z lidského strachu vytěžit peníze. Její předem vypočítaný průlet sledovaly observatoře po celém světě a Halleyovu kometu se také podařilo vůbec poprvé vyfotografovat.
Ze zvláštních událostí, které se v při tomto průletu odehrály, můžeme jmenovat např. úmrtí Marka Twaina, který se během jednoho návratu komety v roce 1835 narodil a během dalšího v roce 1910 zemřel, stejně tak i anglický král Eduard VII. Kometa se stala předzvěstí nadcházející německé invaze či rozvodnění řeky Seiny a měla způsobit i obrovské změny v přírodě, k nimž naštěstí nedošlo. Nicméně to nebylo všechno.
Nepřehlédněte: Coca-Cola vs. Pepsi a jejich souboj o dobytí vesmíru. Který sycený nápoj byl první a jak se chová sodovka ve stavu beztíže?
Panika a léky proti kometě
Měsíce před květnem 1910, kdy kometa prolétávala nejblíže Zemi, se lidé takřka předháněli v tom, kdo předpoví horší následky jejího návratu, a také v tom, kdo nabídne lepší řešení a na vznikající úzkost. Noviny New York Times oznámily, že dle astronoma Flammariona skončí život, tak jak jej známe, a že se celá Země nadýchá jedovatých plynů, které s sebou kometa nese. Mnoho jiných odborníků s ním samozřejmě nesouhlasilo, ale paniku, kterou noviny vyvolaly, mohli zmírnit jen těžko.
Z obchodů zmizely plynové masky a na trhu se začaly objevovat šarlatáni, kteří na lidském strachu vždy dokázali mistrně parazitovat. Prodávali bonbóny jako „protikometové“ léky a také elixíry, které měly člověka ochránit před „hněvem nebes“.
Halleyova kometa se následně vrátila roku 1986, kdy ji z relativní blízkosti pozorovalo několik meziplanetárních sond. K příštímu průletu dojde v roce 2061.
Zdroje: Wikipedia, space.com, astronomytrek.com
