Operátor tísňové linky zvedá sluchátko, představí se a čeká. Na druhém konci se ozve žena, která oznamuje, že si chce objednat pizzu. Operátor si přirozeně pomyslí, že se jedná o hloupý vtip. Ví ona vůbec, k čemu vytočené číslo slouží? Ano, samozřejmě, zní její odpověď, ale pokračuje v objednávce. V tu chvíli operátor pochopí, že se možná nachází v nebezpečí, ale nemůže mluvit otevřeně. Položí jí pár dalších dobře formulovaných otázek a pošle na místo hlídku.
Kde se tento příběh vzal?
Operátoři tísňových linek mají zkušenosti s vtipálky po celém světě a tento hovor se ze začátku jevil jen jako další z nejapných žertů v řadě. Díky prozíravosti operátora se ale podařilo odhalit skryté volání o pomoc a zachránit volající ženu před násilím partnera. Z novinových článků se zdá, že tento neoficiální postup využilo hned několik různých žen nezávisle na sobě. Příběh přinesla i velká média jako CNN či BBC.
Zatím poslední se měl odehrát v roce 2019 v Oregonu, kdy takto žena volala o pomoc pro svou matku. Internetem koluje stále několik verzí příběhu a mnozí se domnívají, že je zcela smyšlený, případně, že se stal pouze jednou.
Původní příběh se měl odehrát v roce 2004
Vypadá to, že se příběh traduje přibližně od roku 2014, kdy na sociální síti Reddit přispěl do diskuze o nezapomenutelných hovorech na americkou tísňovou linku 911 jeden z operátorů jménem Keith Weisinger. Hovor měl probíhat takto:
Operátor: „911, kam máme přijet?“
Žena: „Hlavní 123.“
Operátor: „Dobře, co se tam děje?“
Žena: „Chci si objednat dovoz pizzy.“
Operátor: „Paní, dovolala jste se na 911.“
Žena: „Ano, já vím. Mohu si dát velkou napůl s feferonkami, napůl s houbami a paprikou?“
Operátor: „Hm, je mi líto, víte, že voláte na 911?“
Žena: „Ano, jak dlouho to bude trvat?“
Operátor: „Dobrá. Je všechno v pořádku, paní? Potřebujete pomoc?“
Žena: „Ano.“
Operátor: „A nemůžete mluvit, protože je s vámi někdo v místnosti?“
Žena: „Ano, přesně tak. Jak dlouho to bude trvat?“
Operátor: „Mám policistu asi kilometr od vás. Máte v domě nějaké zbraně?
Žena: „Ne.“
Operátor: „Můžete se mnou zůstat na telefonu?“
Žena: „Ne, přijeďte brzy, díky.“
Autor příspěvku ještě uvedl, že v historii dohledal více volání o pomoc na danou adresu kvůli domácímu násilí. Svůj příspěvek přidal v květnu toho roku a o pět měsíců později jej novináři převzali a prezentovali jako nový.
Keith Weisinger pak ke svému původnímu příspěvku dodal, že se odehrál v Boulderu před téměř deseti lety, tedy v roce 2004. Přibližně třicetiletá žena volala krátce před půlnocí během jeho noční směny. Mluvila klidně, ale odpovídala krátce a rychle a po jeho informaci, že má policistu blízko jejího domova, se jí prý znatelně ulevilo. O jejím dalším osudu ale nic neví, protože o volajících se operátoři jen málokdy dozvědí více informací, než kolik vyplyne ze samotného hovoru.
Příběh se objevuje i jako námět různých videí
V roce 2010 se příběh šifrovaného telefonátu objevil ve spotu jednoho norského sdružení pro ženy v nouzi, který jej prezentoval jako dobrý způsob, jak si zavolat o pomoc. Stejné doporučení přinesla reklama organizace No More vysílaná během Super Bowl v roce 2015 a video na stejné motivy vyhrálo v roce 2016 druhý ročník Evropského filmového festivalu krátkých filmů, kterou pořádá společnost Nikon.
Na konci roku 2017 už se postup ženy v popisovaném hovoru šířil jako ověřený, div ne oficiální postup, jakým mají lidé v nouzi postupovat, nemohou-li mluvit otevřeně. Obsahoval číslo tísňové linky 999, které používají některé africké a asijské státy. Rychle se šířící zpráva také informovala o tom, že operátoři tísňových linek jsou na takový postup vyškoleni, což není tak úplně pravda. Tzv. „the pizza call“ sice přešel ve větší známost, ale neznamená to, že by jej každý pracovník dokázal rozklíčovat. Vtipálků, kteří tísňové linky zneužívají je žel tolik, že by v jejich záplavě nemuseli skrytou prosbu o pomoc vůbec poznat.
Zdroje: snopes.com, zachrannasluzba.cz, cnn.com, bbc.com, nikonblog.cz
