Na prahu dospělosti mluvila sedmi jazyky a později dokonce čtrnácti. Vystudovala chirurgii na lékařské fakultě a stačila jediná přednáška na téma exotické parazitologie, aby věděla, kam se bude její život dál ubírat. Díky půjčce prezidenta se jí to podařilo. V Bagdádu si založila soukromou nemocnici, která měla vynikající pověst. Zkoumala tropické nemoci a na základě žádosti Národního muzea propadla i entomologii. Provdala se za Itala, narodily se jim dvě děti, krátce poté ale onemocněla horečkou dengue a všichni se přestěhovali do Čech. Zde si po uzdravení otevřela ordinaci, kterou vedla i v průběhu druhé světové války. Na jejím konci jí ale ustupující Němci vyvraždili celou rodinu. Ona sama přežila jenom proto, že předstírala smrt.
Půjčku na cestu dostala od Masaryka
Tak by se dal ve zkratce popsat pozoruhodný život české lékařky Vlasty Kálalové. Narodila se v roce 1896 Bernaticích u Tábora a už během dospívání se u ní objevil značný talent na jazyky. V pouhých sedmnácti letech ovládala angličtinu, němčinu, francouzštinu, italštinu, španělštinu, ruštinu a turečtinu. Během studia chirurgie na lékařské fakultě Univerzity Karlovy se zúčastnila přednášky profesora Jaroslava Hlavy, který se zmínil i o potřebě zbudovat výzkumné pracoviště v Damašku či Bagdádu. Té myšlenky už se nezbavila a rozhodla se ji uskutečnit.
Dala tomu všechno – v parném létě se připravovala na pobyt v subtropickém podnebí dlouhými túrami, naučila se arabsky a persky, medicínské názvosloví studovala v tureckých časopisech. Na její žádost o půjčku ale nikdo nereagoval. Bez určitého obnosu svůj záměr uskutečnit nemohla a vlastní úspory nestačily. Vše nabralo rychlý spád v roce 1924, kdy jí bylo 28 let. Dcera T. G. Masaryka jí domluvila s prezidentem schůzku. Z ní odcházela s doklady k půjčce ve výši 244 tisíc korun, které svou další činností zvládla během tří let splatit.
Starala se i o zdraví členů královské rodiny
Ještě téhož roku odcestovala do Cařihradu a následně do Bagdádu, kde si založila soukromou praxi. Po pouhých několika měsících si mohla dovolit rozšířit ji a přestěhovat se do budovy známé jako Burazanliu, tedy dům Trubačů. V něm zbudovala sanatorium o dvaceti lůžkách, kde prováděla i složité operace. Zachránila tvář chlapci, kterého kopl kůň, vedla těžké porody a jako žena mohla léčit i jiné ženy, které by jinak jejich manželé k jiným mužům, byť lékařům, nepustili. Její dobrá pověst se šířila a dostala se až k uším krále Fajsala I., který do její péče svěřil členy své rodiny.
Kromě léčby se věnovala i výzkumu tropických nemocí a žádost našeho Národního muzea ji přivedla k dalšímu velkém koníčku – k entomologii. Během svého působení se stihla vdát za úředníka státní zprávy, Itala Giorgie di Lottiho. Narodily se jim dvě děti, chlapec Radbor v roce 1928 a dívka Drahomila Lydia v roce 1931.
Čtěte také: Hrdina Josef Mašín se nevzdal až do posledního dechu.
Na konci války jí Němci vyvraždili rodinu, sama přežila jen náhodou
Krátce po druhém porodu však onemocněla horečkou dengue. Léčba trvala čtyři roky a ona se i s celou rodinou vrátila do rodných Bernatic, kde si po uzdravení zřídila soukromou praxi. Vedla ji až do konce války, kdy tudy ustupovali němečtí vojáci. Poslední den války, 8. května 1945 zavraždili v Bernarticích 44 lidí, mezi nimi i celou její rodinu. Ona sama tento masakr přežila jen proto, že ležela v kaluži krve a předstírala, že je mrtvá. Už nikdy potom nepromluvila německy.
Po této události se věnovala pomoci lidem postiženým válkou a následně opět začala cestovat po světě, přednášela a překládala. Po komunistickém převratu napsala během vykonstruovaných procesů dopis adresovaný přímo Klementu Gottwaldovi, v němž ho žádala, aby nepodepisoval trest smrti pro jejich oběti, např. pro Miladu Horákovou. Přitáhla tak k sobě nechtěnou pozornost StB.
MUDr. Vlasta Kálalová zemřela v Písku v roce 1971 a lidé se o ní dozvěděli zejména díky životopisné knize Doktorka z domu Trubačů od Ilony Borské.
Zdroje: Wikipedia, ustrcr.cz, radio.cz
