Cestující si užívají poklidného letu, letadlo plynule stoupá, personál se o všechny stará a nic nenasvědčuje tomu, že by neměli během pár hodin zdárně doletět do cíle. Jenže se znenadání ozve hlasitá rána a stroj začne místo stoupání prudce klesat. Sedačky se začínají velmi otřásat, vyděšení cestující křičí a stevardi se snaží dostat do pilotní kabiny, aby zjistili, co se to děje. To, co tam spatří, je šokuje. Kapitánovo tělo leží vně letadla přimáčknuté ke kokpitu a vevnitř ho drží pouze nohy zaklesnuté do řízení. Na první se zdá být mrtvý a pokud jej z beranů nedostanou, letadlo brzy narazí do země.
Mechanik vybral špatné šroubky, spletl se o půl milimetru
Ačkoli to zní jako scénář k nějakému béčkovému akčnímu filmu, tato situace se opravdu stala 10. června 1990 během letu z Velké Británie do Španělska. Zapříčinil ji mechanik, který letadlu měnil čelní sklo. Aby ušetřil čas, vybral si ve skladu nové šroubky, které podle jeho názoru těm původním naprosto odpovídaly. Spletl se.
Ve svém postupu ale pochybil hned několikrát. Ignoroval totiž vedoucího skladu, který jej upozornil, že tam patří delší šroubky. Již dříve tedy někdo použil nesprávné a i tak malý rozdíl, jakým bylo pouhého půl milimetru, mohl způsobit katastrofu.
Ve výšce 5000 m nad zemí, při rychlosti 650 km/h
Letadlo odstartovalo v půl osmé ráno, piloti po chvíli letu zapínají autopilota, který postupně stoupá do výšky 7000 metrů, a kapitán Tim Lancaster si rozepíná pásy, aby se mohl protáhnout. Vše probíhá podle plánu, dokud se o deset minut později nezačne s jednou částí čelního skla dít něco podivného. Poznámka o jeho výměně sice v zápisu nechybí, ale víc nad tím přemýšlet už nestihnou. Ozve se velká rána, sklo odletí z rámu a kokpit vlivem náhlé dekomprese zahalí hustá bílá mlha.
Stroj také začíná prudce klesat. Druhý pilot se v tu chvíli snaží pochopit, co se vlastně stalo a musí přitom odolávat mrazivému vzduchu, který letadlo protíná rychlostí 650 km/h. Téměř okamžitě se však chopí beranů a snaží se převzít kontrolu nad řízením. Ještě netuší, že autopilota vypnul kapitán, kterého změna tlaku v kabině vymrštila poškozeným oknem ven.
V rušném vzdušném prostoru
Kapitán zůstal zaklíněný nohama v řízení, které tak tlačí dolů, zbytek jeho těla je přimáčknut ke kokpitu zvenčí. Každou chvílí se může uvolnit a odletět pryč. Takřka na poslední chvíli jej zachytává jeden ze stevardů, který právě dorazil do pilotní kabiny. Sám tím dost riskuje, ale naštěstí mu za chvíli přiběhne pomoci kolega a společnými silami konečně uvolňují kapitánovy nohy. Vypadá to, že je mrtvý, nebo brzy bude. Rychlost mu bezpochyby brání dýchat a krom toho čelí v lehké uniformě teplotám okolo -13 °C.
Čtěte také: Hudsonský zázrak: Nouzové přistání letadla na řece Hudson.
Navíc právě prolétávají rušným vzdušným prostorem a hrozí střet s jiným letadlem. Druhý pilot se snaží upozornit dispečery, oni ho slyší, on je ale kvůli hukotu vzduchu nikoli. Pokračuje tedy v rychlém sestupu, za dvě a půl minuty se dostává o dva tisíce metrů níž a rovněž zpomaluje na 270 km/h.
Kapitán se probral krátce po přistání
Letuška připravuje cestující na nouzové přistání, tělo kapitána se sesouvá na bok kabiny a pilot konečně navazuje spojení s dispečinkem. Stevardům ale docházejí síly. Co kdyby kapitána pustili? Neudělají to, jeho tělo by mohlo poškodil křídlo nebo být vtaženo do motoru. Dispečink navádí letadlo k nejbližšímu letišti a pilota čeká nesmírně obtížný úkol – přistát zcela sám na neznámém letišti bez příručky a pomoci kolegy, který by jej instruoval.
Zvládne to bravurně, a to i přesto, že v Southhamptonu nemají optimálně dlouho dráhu. Cestující jsou otřeseni, ale zcela dojatí mu tleskají. Nikdo z nich nepřišel o život a ani neutrpěl vážné zranění. A kapitán? Záchranáři jej vtáhli dovnitř a k velkému překvapení všech se chvíli nato začal probírat k vědomí. O pět měsíců později se vrátil k létání.
Zdroje: Wikipedia, Česká televize, Letecké katastrofy S02E01 (2005)
