Podle Waltera Eldridge stačí na práci se slony v cirkusu málo. Jednoho dne v listopadu 1916 se proto doslova vyhrabe ze svého bezdomoveckého doupěte a přihlásí se u Sparks World Famous Shows na pozici trenéra těchto velkých zvířat, největších suchozemských savců na planetě. Z nějakého nepochopitelného důvodu je přijat a záhy se ocitá na hřbetu slonice Mary. Cirkusová přehlídka se chystá projít centrem města, slonů jde v zástupu celkem pět. Když se Mary sehne pro kus melounu, Eldridge se ji za to rozhodne potrestat a bodne ji krátkým kopím za ucho. Jeho jednodenní kariéra u cirkusu tím právě skončila. Několikatunová slonice se rozlítí k nepříčetnosti, muže ze svého hřbetu stáhne chobotem a následně mu rozdupne hlavu.
Mary byla miláčkem děti i dospělých
Cirkusy zažívaly dobu své největší slávy a jen málokdo si připouštěl, jaké utrpení stojí za všemi těmi veselými kousky, které zvířata lidem předvádějí. Oblíbená samice slona indického jménem Mary žila v tomto prostředí skoro celý svůj život. Divákům předváděla velkolepé kousky, jako jsou baseball, stojky nebo hra na hudební nástroje. Lidé ji znali i z plakátů a těšili se na každé další představení.
Jenže i sloni mohou trpět bolestí zubů. Eldridge se podle všeho při svém dloubnutí trefil přímo do hnisavého váčku pod jedním z nich a způsobil tak Mary těžko představitelnou bolest. Svědci Eldrigeovy smrti začali okamžitě v hrůze prchat pryč. Místní kovář Hench Cox na slonici ještě vypálil celý zásobník, ale kulky malé ráže jí mohly jen těžko ublížit. Kupodivu ji ale ani nerozzuřily ještě víc. Naopak, slonice se uklidnila a zvědavý dav se vrátil, aby se mohl jednohlasně dožadovat její smrti.
Padl i návrh nechat ji roztrhnout lokomotivami
Majitel cirkusu Charlie Sparks stál v nelehké situaci. Musel si vybrat mezi životem Mary, kterou měl moc rád, a dobrou pověstí svého živobytí. Zprávy o její „krvelačnosti“ se šířily rychlostí blesku a do města Erwin, kde měli ještě téhož dne vystupovat, je nechtěli ani pustit, dokud bude zvíře naživu.
Zvolil si tedy to druhé a slonici se rozhodl popravit hned druhý den. Ještě však musela proběhnout debata, jakým způsobem tak velké zvíře sprovodí ze světa. Elektřiny se v Tennessee nedostávalo v dostatečném množství, na jed by se nachytat nenechala, kulky by ji neusmrtily. Padl i návrh roztrhnout ji vedví lokomotivami, případně ji jimi rozdrtit. Nakonec se rozhodl ji nechat oběsit.
Natahovali ji jako na skřipec, při pádu si zlomila pánev
Sparks ale nezůstal jen u toho, že zvíře zabije, ze situace chtěl vytěžit maximum. Popraviště v blízkém Erwinu druhý den přilákalo okolo 2500 lidí včetně místních děti. Ať už měli slonici rádi sebevíce, její plánovaná smrt přitahovala jejich pozornost jako magnet. Sparks ji na místo nechal dopravit po kolejích ve vagonu a spolu s ní i další slony. Podle jeho názoru ji měli uklidnit, namísto toho však teskně troubili.
Čtěte také: Poprava slonice Topsy elektrickým proudem – stala se experimentem Edisona a předmětem války proudů?
Mary zatím přehodili velký řetěz kolem krku, popravit oběšením ji měl jeřáb na zvedání železničních vagónů . Zaměstnanci cirkusu je jí ale báli natolik, že ji ještě přivázali nohu ke kolejím. Toto připoutání zapomněli ale odstranit, takže když se slonice ocitla ve vzduchu, zařízení fungovalo, jako by ji chtěli natáhnout na skřipec. Zoufale naříkajícímu zvířeti nejdříve povolily vazy v kloubech, teprve poté praskl řetěz a ono se zřítilo zpět na zem.
Utrpení slonice násobila bolest ze zlomeného kyčelního kloubu nebo pánve (zdroje se v tomto rozcházejí). Podruhé už řetěz vydržel a po půlhodině veterinář konstatoval smrt. Teprve v tu chvíli objevil těžce zanícený zub v její tlamě. Tělo slonice pohřbili vedle kolejí do jámy vykopané parní lopatou.
Zdroje: reflex.cz, epochalnisvet.cz, Wikipedia, alltheinteresting.com, dailymail.co.uk
