Meteorologové předpovídají vichřici už několik dnů dopředu, ale to, co se prožene Tatrami, nikdo nečekal. Mnoho lidí proto i přes výstrahu míří z práce domů nebo na chatu na víkend. Silný vítr během odpoledne nabývá na síle a mnoho z nich uvězní na cestě. Sráží totiž vzrostlé stromy tak lehko, až se zdá, že je v zemi nic nedrží. Silnice zatarasí spadané klády, které komplikují práci záchranářům, k mnohým potřebným se ani nemohou dostat. Vítr se utiší až večer, zanechá za sebou strašlivou spoušť a dva mrtvé.
Ve Vysokých Tatrách zmizel obrovský kus lesa
Silný vítr o rychlosti mohutné vichřice až orkánu se Slovenskem, a zejména oblastí Vysokých a Nízkých Tater prohnal v pátek 19. listopadu 2004 v době mezi 15:30 a 20:00. Klátil stromy, strhával střechy, menší předměty jako dopravní značení odnášel desítky i stovky metrů daleko. Padlé kmeny zatarasily všechny cesty od Štrbského Plesa až po Tatranskú Kotlinu, zastavily železniční i silniční dopravu a také na mnoha místech zničily elektrické vedení. Některé oblasti tak byly zcela odříznuty od okolního světa.
Skutečný rozsah katastrofy však vyšel najevo až druhý den za světla. Letecké snímky ukázaly, že na ploše dvanácti až třinácti tisíc hektarů doslova zmizel les. Spoušť však byla viditelná i ze země, na mnoha místech se otevřel výhled z osady na osadu, které od sebe ještě předchozího dne odděloval hustý les. Spadané stromy se někde vršily i do výšky šesti metrů. Záchranné a odstraňovací práce navíc komplikovalo husté sněžení a mráz.
Jednoho muže zabil padlý kmen, druhého vítr smetl z hřebene
Vítr v pátek odpoledne dosahoval rychlosti i 160 km/h, v nárazech až okolo 200 km/h. V té době se ale trojice zkušených českých turistů nacházela na hřebeni Nízkých Tater, které měla v plánu přejít od východu na západ. Orkán je zasáhl v oblasti mezi Čertovicou a Štefánikovou chatou u Ďumbieru. Viditelnost se snížila na úplně minimum a takto silný vítr už neumožní člověku ani stát, ani se pohybovat blízko u země. Skupina se rozdělila, dvěma mužům se podařilo dostat se do doliny, kde jednoho odvezli do nemocnice s omrzlinami. Po třetím pátralo 15 záchranářů i vrtulník, jeho tělo našli následujícího dne v Kunštovej doline, kam ho nejspíše silný vítr z hřebene smetl.
Čtěte také: Hráz odkaliště maďarské hliníkárny se protrhla, do okolí se vylil toxický kal a způsobil obrovské škody.
Druhý muž zemřel v oblasti Vysokých Tater poté, co na auto, které řídil, spadl strom. Jeho dva spolucestující vyvázli se zraněními. Mnoho dalších lidí také utrpělo méně vážná zranění a vzhledem k situaci je malým zázrakem, že obětí na životech nebylo více. Dramatické chvíle zažily i děti v léčebně v Dolním Smokovci, které se musely uchýlit do suterénu a hrozilo, že jim dojde náhradní zdroj světla a tepla.
Situace rozvířila dodnes trvající spory
V místech plošné devastace lesa byly vysázeny nové mladé stromy a spadané dřevo bylo zpracováno. Odstraňování následků ale přineslo řadu sporů, z nichž některé přetrvávají dodnes. Jedním z nich je způsob, jak postupovat při odstraňování následků takové přírodní katastrofy v nejpřísněji chráněné oblasti Tatranského národního parku (TANAP). Zatímco lesníci a majitelé lesů trvali na tom, že se padlé dřevo má vytěžit, aby se nerozšířil dřevokazný hmyz a předešlo se požárům, ochranáři prosazovali bezzásahový přístup, kdy se příroda s následky přirozeně vyrovná sama. Říkají, že pokud by mělo být všechno spadané dřevo zpracováno a všude vysazen nový les, mají rovnou národní park přejmenovat na lesnický závod. Tato otázka rozdělila laickou i odbornou veřejnost na dva nesmiřitelné tábory a řeší se už přes 15 let.
Nepřehlédněte: Australanka zachránila popáleného koalu přímo z místa požáru, sama tím riskovala zdraví.
Zdroje: sme.sk, zoznam.sk, idnes.cz, rozhlas.cz, Wikipedia
