Video zachycuje horolezce, který po svislé skalní stěně šplhá stejně jistě, jako my ostatní chodíme po rovné zemi. Zcela automaticky koordinuje své pohyby a zdolává metr za metrem. Skály nad ním ubývá, zemi se naopak vzdaluje. V jednom okamžiku se lidem se závratěmi z výšek nutně musí udělat nevolno, to se lezec desítky metrů nad zemí odrazí, aby rukama dosáhl na nejbližší vhodnou skalní římsu. Lecjaký divák začne mít obavy, zda to neskončí pádem, protože ten člověk není nijak jištěný.
Vyznavač lezení bez jištění a volného pádu
Chvílemi to působí, jakoby někdo nahrávku vzal a zrychlil ji. Ve skutečnosti to ale víceméně odpovídá reálné rychlosti jeho lezení. Horolezec, o kterém je řeč, se jmenuje Dan Eugene Osman. Pocházel z amerického Orange County, kde se v roce 1963 narodil do rodiny s japonskými kořeny. Většinu života strávil u jezera Tahoe v Kalifornii, kde se příležitostně živil jako tesař a dělník.
Od mládí se naplno věnoval horolezectví, zejména pak jeho nejnáročnějším a nejnebezpečnějším disciplínám sólolezení a šplhání bez jištění (free solo). Hranice posouval i v kontrolovaném volném pádu (controlled free-falling), kdy skákal z několika set metrů vysokých míst ve skalách jištěný lanem, které ho nakonec zbrzdilo od smrtelného dopadu na zem (v zásadě se jedná od nebezpečnější verzi bungee jumping, kdy jsou ale místo i skokan jištěni jinak).
Bez jištění na stometrovou svislou stěnu
Video zachycuje jeho výstup na skálu Bear’s Reach (Medvědí dosah) nedaleko jezera Tahoe, která je na škále technického lezení označena známkou 5.7 (svislá nebo téměř svislá skalní stěna). Své jméno dostala podle místa dlouhého rozestupu mezi dvěma chyty. Na výšku měří 400 stop, tedy přibližně 120 metrů. Osman na tuto skalní stěnu vyšplhal za 4 minuty a 25 sekund a záznam tohoto šplhání se dostal i do dokumentárního filmu Masters of Stone IV z roku 1997. Jeho výkon později překonal jeho obdivovatel Alex Honnold, který nahoru vylezl o 10 sekund rychleji.
Nepřehlédněte: Mrtví jako orientační body na nejvyšší hoře světa Mount Everest.
Nejedná se však o výstup na nejnáročnější stěnu. Filmy Masters of Stone zachycují jeho lezení na Fire in the Hole (5.12) u jezera Tahoe nebo Atlantis (5.11) a Interlude (5.9) v NP Sequoia. Osman v době prvního dílu začínal a byl neznámý lezcem, během 90. let si ale jeho kousků začali všímat lidé se stejnými zájmy a on se tak časem stal jedním z propagátorů lezení nejen v oblasti jezera Tahoe. Konkrétně video z lezení na Bear’s Reach se stalo ikonickým snímkem ve free solo disciplíně. Jeho kousky samozřejmě kritizovalo tolik lidí, kolik je obdivovalo.
Jeden skok nevyšel podle představ
Jak to tak u vyznavačů extrémních sportů bývá, Osman se nedožil vysokého věku. Od extrémních sportů ho neodradilo ani narození dcery, které bylo v době jeho smrti 8 let. Jeho přátelé ale tvrdí, že se nedá říct, že by byl neopatrný. Trénoval akrobacii i únik ze zamotaných lan, terén pro výstup bez lana zkoumal nejprve jištěný a samozřejmě měl k lezení, zejména k tomu bez lana, respekt. V posledním rozhovoru pro Masters of Stone uvedl, že už brzy hodlá zůstat doma a trávit čas s rodinou. Vztah s Katherine Noyes se mu rozpadl nejspíš právě kvůli jeho zálibě v lezení, chtěl tedy alespoň posílit vztah s dcerou. K tomu už ale neměl příležitost.
Aron Lee Ralston: Vášnivý horolezec, který si musel uříznout vlastní ruku, aby přežil.
Osudným se mu však nestalo lezení bez jištění, nýbrž vášeň pro kontrolované volné pády,. V listopadu roku 1998 skočil ze skalního útvaru Leaning Tower v Yosemitském národním parku, jistící lana však selhala a on dopadl až na zem. Pád neměl sebemenší šanci přežít. Zda se příčinou stalo zamotání lan do sebe nebo změna vlastností materiálu ponechaného několik týdnů vlivu sněhu a deště, je dodnes předmětem dohadů.
Zdroj: tahoequarterly | foto: ERIC PERLMAN PRODUCTIONS
