Generálmajor Josef Vladimír Mašín starší byl důstojníkem prvorepublikové Československé armády a také členem protinacistické odbojové organizace Tři králové. Generál Mašín byl jedním z našich největších hrdinů a odvahy měl tolik, že se nebál ani postavit se nacistům.
I když byl mučen a vyslýchán, nikdy nic neprozradil a nikdy se nevzdal. Pojďme si připomenout jeho příběh.
Sebevědomý a odhodlaný již od mládí
Josef Mašín se narodil v Lošanech u Kolína. Vystudoval české reálné gymnázium v Kutné Hoře a později Zemskou střední školu hospodářskou v Roudnici nad Labem. Nějakou dobu navštěvoval rakousko-uherskou důstojnickou akademii, ale přednášky byly velmi zastaralé – stále se zde probírala taktika boje z dob napoleonských válek.
Josef Mašín byl velmi sebevědomý a věděl, že tohle mu nestačí. Ze školy po neshodě se starým důstojníkem nakonec odešel. V roce 1915 byl odveden a přiřazen k pěšímu pluku, se kterým odjel na ruskou frontu.
Kariéra v armádě
Po návratu do Československa se stal Mašín v roce 1920 štábním kapitánem pěchoty Československé armády. O dva roky později absolvoval dělostřelecký kurz a v letech 1923 – 1927 sloužil u dělostřeleckého útvaru v Českých Budějovicích. Od roku 1928 sloužil u 1. dělostřeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova v Ruzyni. Do roku 1939 zde zastával funkci zástupce velitele pluku. S příchodem nacistických vojsk do Československa se ale život Josefa Mašína zcela změnil.
Tři králové
14. března 1939 byl Mašín suspendován za neuposlechnutí rozkazu neklást odpor okupantům. Ihned po obsazení Československa nacisty se pokoušel o sabotáže – nejdříve sám za sebe a později s odbojovou organizací Obrana národa. Nakonec společně s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem vytvořili zpravodajskou skupinu Tři králové.
Za pomoci spolupracovníků se jim dařilo získávat důležité informace, které vysílačkou předávali československé exilové vládě do Londýna. Dále se snažili shromažďovat zbraně a pokračovali v sabotážích.
Gestapo si pro ně přišlo
13. května 1941, když právě skupina vysílala tajné depeše do Londýna, zazvonil u dveří ilegálního bytu Morávka zvonek. Za dveřmi stálo gestapo a všichni si uvědomovali, do jak tragické situace se dostali. Stihli však ještě poslat zprávu do Londýna o své situaci a zničili několik důležitých důkazů.
Mašín se rozhodl s gestapem pustit do boje a otevřel dveře jako první, přičemž jednoho gestapáka postřelil. Sám Mašín byl nakonec také těžce zraněn a převez gestapem do lazaretu SS v Podolí. Na místě byl kromě něj a Morávka ještě také jejich spolupracovník Peltán. Jemu i Morávkovi se nakonec podařilo uniknout oknem, při útěku se však oba poranili.
Nacisté jej nešetřili
Josef Mašín byl gestapem krutě vyslýchán a mučen. Nikdy žádnou informaci však neprozradil, a dokonce se bil jako lev, i když neměl příliš moc šancí. Gestapáci k Mašínovi ale vždy chodili po dvou, protože byl známý tím, že se jako jeden z mála vězňů v Petschkově paláci s gestapáky rval. Poté, co jednoho z nich během výslechu položil na zem, už byl na výslechy přiváděn výhradně ve svěrací kazajce.
Čtěte také: Bývalí piloti RAF unesli v roce 1950 tři dakoty plné lidí a unikli s nimi na Západ.
Ještě za Mašínova pobytu v lazaretu v Podolí se snažil jeho kolega Morávek o osvobození. Měl pro něj poslat sanitku, jenže plán ztroskotal ve chvíli, kdy měl Mašín omráčit spícího gestapáka, aby mohl uprchnout. Jelikož nebyl ještě zotavený a neměl tolik síly, gestapáka pouze vzbudil a ten jej rychle zpacifikoval. Morávek se poté ještě několikrát pokusil Mašína vysvobodit, ale vždy marně. Žádal také v Londýně výměnu zajatců, ale Londýn nezareagoval vůbec.
Pokus o sebevraždu jako poslední naděje
Když nešlo uprchnout, pokusil se Mašín dvakrát o sebevraždu – ani tentokrát ale nebyl úspěšný. Poprvé se vrhl hlavou proti topení, ale pouze se poranil, a podruhé se snažil prokousnout si tepnu. Na Pankráci strávil rok – a po takové době plné krutého zacházení a bití už nebyl vůbec k poznání.
Gestapáci to ale stále zkoušeli – chtěli z mučeného Mašína dostat nějaké informace. To se jim ale nepodařilo ani po té, co mu gestapo přivedlo ukázat podobně zbídačenou a mučenou manželku a kamaráda z odboje Balabána.
30. června 1942 byl Josef Mašín popraven na Kobyliské střelnici. V roce 2005 byl in memoriam povýšen do hodnosti generálmajora – a dnes stojí po celé republice několik jeho památníků. Nejvýznamnější z nich ale stojí v jeho rodném městě. Tento pomník v Lošanech u Kolína byl slavnostně odhalen už v roce 1947 a zasloužila se o to především jeho žena Zdena Mašínová.
Zdroje: Česká televize, Wikipedia
