Když v Rumunsku dělali anketu o největšího Rumuna, tak se kníže Vlad III. Dracula umístil na pěkném 12. místě. Z toho je patrné, jakou roli hraje v rumunských dějinách. Jaký byl skutečný osud muže, který se stal vzorem pro hororovou postavu?
Boj proti Osmanské říší
Svůj život Vlad III. prožil v 15. století, kdy tehdejší Rumunsko a Bulharsko byly ohroženy Osmanskou říší. Proti ní také kníže Vlad III. často bojoval jako vládce Valašska, země na jihu Rumunska. Přitom si nebral žádné servítky a se zajatci neměl slitování. S klidem je nechal nabodnout na kůl, čímž si vysloužil přezdívku Narážeč nebo Napichovač.
Krutosti na denním pořádku
O jeho krutosti se traduje řada legend. O napichování už řeč byla, jednalo se o pomalou a velmi bolestivou smrt. Takto usmrcoval nejen obyčejné zločince a válečné zajatce, ale také své politické protivníky. Jeho záliba v mordech byla pověstná. Nechal třeba pozvat na svůj hrad chudinu z okolí na bohatou hostinu. Všechny však nechal upálit a přitom tvrdil, že přispěl ke snížení chudoby ve své zemi. Opravdu divný smysl pro spravedlnost.
Nepřehlédněte: Joséphine de Beauharnais: Jediná žena, kterou Napoleon Bonaparte miloval, si s věrností těžkou hlavu nedělala.
Kromě toho svou tvrdost vybíjel také na nevinných sloužících i svých milenkách. Na prováděné krutosti se Vlad III. dokázal dívat zpoza stolu obloženém jídlem. Počet obětí, které měl kníže Vlad III. na svědomí, dosahoval výše mezi 40 až 100 tisíci. Co se týká smrti Vlada III. Draculy, kolují dvě verze. Jedna říká, že zemřel v boji s Turky, ta druhá hovoří o tom, že byl zabit svými poddanými kvůli vlastní krutosti.
Románovým hrdinou
Kníže Vlad III. se stal předlohou pro postavu upíra Drákuly ve stejnojmenném románu irského autora Brama Stokera. Jedná se o klasické dílo literárního vampyrismu a první zpracování upírské legendy do románové podoby. Poprvé bylo vydáno v roce 1897. Nicméně Stoker o životě skutečného knížete moc nevěděl a námět na svůj příběh čerpal z jiných zdrojů.
Kníže Vlad III. Dracula se díky románu Drákula stal nesmrtelným.
Zdroj: historyhit | foto: Wikimedia, CC
