Nenápadný černý pták čeká s ořechem v zobáku nedaleko přechodu přes silnici. Jakmile blikne pro chodce na semaforu zelená, přiletí do vozovky, kde nechá tvrdou pochutinu, a zase odletí na bezpečné místo. Za pár okamžiků rozlousknou skořápku kola aut. Pták čeká a pro jádro se vrátí, až budou mít auta červenou. Vrána podle výzkumů z posledních let patří k nejinteligentnějším tvorům na planetě. Krom toho, že chápe princip semaforu, umí také vyrábět a používat nástroje, aby se např. dostala z klece nebo k potravě.
Člověk, delfín a pak šimpanz s vránou
Inteligence se u zvířat vyjadřuje encefalizačním kvocientem (EQ), který udává poměr velikosti mozku k celkové hmotnosti zvířete. Člověk považovaný za nejinteligentnějšího tvora na planetě má 7,5 až 8 bodů EQ. Druhým v pořadí je delfím s 5,5 body a o třetí místo se dělí šimpanz s vránou s hodnotou okolo 3 bodů. U dinosauřích prapředků ptáků (raptorů) se uvažuje i o více než 6 bodech EQ.
Novokaledonské vrány používají nástroje
Vědci během různých testů zjistili, že vrána novokaledonská (corvus moneduloides) je schopná si nejenom otevřít západku klece zobákem, ale je schopná k tomu využít i nástroj, pokud jí na to vlastní zobák nestačí. Vrána při jednom pokusu využila k otevření dřívko, při dalším si kratším dřívkem podala druhé – delší, které k tomu potřebovala.
Dalším experimentem se vynalézavost vran jenom potvrdila. Do jedné krabičky dali vědci maso tak daleko, aby si je vrána nemohla vzít zobákem. K dispozici ale měla klacík, kterým se dostala do druhé krabičky, kde byl ukrytý delší proutek. Když si černý opeřenec podal kratším dřívkem to delší, mohl si s jeho pomocí vyndat zaslouženou odměnu v podobě kousku masa. Netrvalo mu to ani půl minuty.
Nástroje jsou vrány schopné složit i ze čtyř částí, které jim v tu chvíli dávají dohromady smysl. To ve zvířecí říši zvládají už jen lidoopi. Zkušenosti si vrány navíc nenechávají pro sebe, ale předávají si je mezi sebou.
Zkušenosti předávají dál
Novokaledonské vrány dokáží využívat ve svůj prospěch i lidský semafor a auta, jak už jsme naznačili v úvodu. Chápou tedy sled událostí. Mnoho pozoruhodných věcí však zvládají i jiné druhy vran.
Vrány dokáží pozorovat a učit se. Poznají se v zrcadle, rozlišují lidské hlasy. Z pohybu předmětu ve vzduchu umějí odhadnout jeho hmotnost a/nebo hustotu. Dokážou se dostat k potravě i tak, že házejí předměty do nádoby s vodou, čímž zvednou její hladinu, na které se vznáší chutné sousto. Kus drátu si ohnou a vytvoří jednoduchý háček. V přírodě si běžně vyrábějí z větviček „napichovátka“, aby se snáz dostaly k potravě. Měkkýše zase házejí z výšky, aby rozlouskly jejich ulitu. Ani to však není všechno.
Krkavcovití umějí i plánovat
Instinkt každému zvířeti velí, že pokud vidí potravu, má ji sezobnout, případně si ji ukrýt. Krkavcovití, kam patří i vrány, ale zvládají chápat souvislosti do takové míry, že dokážou sousto nechat být, protože by za chvíli mohli dostat něco lepšího. Takový pro ně lidé připravili jeden z experimentů, který prokázal, že tito ptáci umějí plánovat, předvídat, „myslet do budoucna“. Aby je sousto pro danou chvíli nelákalo, zakryli si je.
Čtěte také: Jezerní královna Machli: Tygřice se proslavila schopností zabíjet krokodýly.
Neposlední zajímavostí z běžného chování vran je jejich slétávání k jiné čerstvě mrtvé vráně. Snaží se tak vypozorovat, co bylo příčinou smrti. Nastane-li později podobná situace, vyhnou se jí.
Celkově vzato se vrány (zejména ty novokaledonské) při řešení mnoha problémů chovají stejně inteligentně jako pětileté až sedmileté děti, což je u tak malého tvora fascinující.
