Když v únoru 1948 proběhl komunistický puč pod vedením Klementa Gottwalda, začaly pro mnohé obyvatele těžké časy. Na růžích neměli ustláno odpůrci režimu, sedláci, majitelé firem, bývalí letci RAF, a trnem v oku vládnoucí garnituře se staly také řeholní řády.
Ty byly nakonec v roce 1950 zcela zlikvidovány, a to v akci „K“. Jaké byly důsledky tohoto otřesného činu?
Monstrproces s představiteli řádů
První myšlenka o zabrání klášterů a jejich majetku se objevila už záhy po převratu v roce 1948. Ústřední výbor KSČ pak postupně vypracoval nejprve hrubé rysy akce, z nichž vzešla konečná podoba likvidace řeholních řádů v Československu.
Prvním krokem byla diskreditace čelních představitelů řeholí v očích veřejnosti. Za tímto účelem byl s nimi v letech 1949 až 1950 vedený monstrproces Machalka a spol., během kterého byli řeholníci mučeni tak, aby se doznali k protistátní činnosti. Odsouzeni byli k těžkým trestům.
Průběh akce K
První etapa akce K se uskutečnila už osm dní po skončení monstrprocesů, a to v noci ze 13. na 14. dubna 1950, kdy ozbrojení příslušníci Státní bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti a Lidových milicí obsadili kláštery, přinutili mnichy vstát, posbírat si trochu osobních věcí, a odvezli je do koncentračních táborů pro mnichy. Druhá část akce proběhla v noci z 27. na 28. dubna a zlikvidovala vše, co ještě zůstalo.
Kulturní devastace národa
Výsledkem akce K byla internace 2 376 řeholníků, zlikvidováno bylo 219 řeholních domů. Zabrané kláštery byly předány do péče státu a movitý majetek si rozdělily různé instituce. Zabavením finanční hotovostí řádů získal stát docela slušné jmění. Bohužel mnoho cenných věcí bylo potom rozkradeno, spousta klášterních budov začala chátrat, z některých se staly dokonce kravíny nebo armádní ubytovny. Nic na tom neměnil fakt, že se v mnohých případech jednalo o architektonicky velmi cenné budovy.
Pro první noc, během které byly řeholní řády likvidovány, se vžilo označení Bartolomějská noc řeholníků.
Zdroj: Česká televize, USTRCR | foto: Wikimedia, CC
