Chtělo by se říct, že život na vévodském dvoře v luxusu musel být jako sen. Pro ruského cara Petra III. Fjodoroviče to možná snem i bylo, ale takovým, ze kterého by se rád probudil. V dětství v rodném Prusku byl šikanovaný, vyrostl z něho uzlíček nervů a zohyzdily ho pravé neštovice. Jaký byl jeho život po boku manželky Kateřiny?
Smutné dětství
Sirotkové obvykle nemají na růžích ustláno. Petru III. zemřela matka záhy po porodu a jeho otec vévoda Holštýnsko-Gottorpský se o synovu výchovu nestaral. Přenechal ji v plné režii jeho pruským vychovatelům. Malý Petr III., vlastním jménem Karel Petr Ulrich Holštýnsko-Gottorpský, nikdy nepoznal milující náruč rodičů.
Od svých vychovatelů si užil mnoha ústrků. Šikanovalo i jeho vlastní služebnictvo, býval často bitý, byla mu odpírána potrava. Výchovné metody měly neblahý vliv na jeho zdraví, které měl kvůli tomu podlomené. Byl sice vnukem ruského cara Petra I. Velikého, bylo s ním však zacházeno jako s tím posledním z posledních.
V nové vlasti
Do svých třinácti let žil Petr III. Fjodorovič ve své rodné vlasti, kterou bylo Prusko. Pak přesídlil do Ruska, protože jeho teta, ruská carevna Alžběta Petrovna, z něho učinila svého nástupce. Petr III. se začal učit rusky a vzdělávat se v pravoslaví. Ani jedno mu ale k srdci nepřirostlo.
Jeho největší zálibou kromě hudby byla armáda, vojenská cvičení a přehlídky. Více než o ruský trůn toužil po švédském, ale na ten mu jeho teta zakázala jen pomyslet. Do duše mladého muže se vlil smutek, apatie a sklíčenost, které si nesl už po celý jeho nedlouhý život.
Snoubenka jako lusk
Jako nevěstu mu vybrali sestřenici Žofii Frederiku z Anhalt-Zerbstu, jež později proslula více pod přijatým jménem Kateřina II. Veliká. Na rozdíl od Petra III. se Žofii líbilo učit se rusky i pravoslaví přijala ochotně. Zprvu měl budoucí car pocit, že ve své snoubence našel spřízněnou duši.
Jenže Žofie, nyní už vlastně Kateřina Alexejevna s nelibostí nesla, že si mladík, který se má stát jejím chotěm, tak rád hraje se dřevěnými vojáčky. V Petrovi III. neviděla nic vzrušujícího a přitažlivého, navíc jeho tvář byla zohyzděna neštovicemi. Podle toho také bohužel vypadalo jejich manželství. Naplněné bylo až po devíti letech, a to kvůli zúžené předkožce, kterou Petr trpěl.
Ani později se však nedá hovořit o žádné vášni mezi Petrem a Kateřinou. Dvě děti z jejich manželství sice vzešly, ale je předmětem spekulací, zdali jejich otcem byl opravdu Petr III. Jeho manželka Kateřina si našla milence, a to mnoho, po jejichž boku nacházela štěstí v intimním životě.
Sesazení z trůnu a smrt v bitce
Jako ruský car si Petr III. vedl poměrně dobře, zasloužil se o zrušení daně ze soli a zakázal mučení při výsleších. Vydal také zákon o svobodě šlechty. Mezi ním a Kateřinou to ale skřípalo. Když v Rusku došlo k převratu, postavila se na stranu jeho odpůrců. Petr III. byl zatčen a vládu převzala Kateřina. Ve vězení na zámečku Ropša sesazený car dlouho nepobyl. Při bitce s důstojníky byl zabit, a to velmi pravděpodobně na příkaz své vlastní ženy.
I když se Kateřina II. Veliká snažila svého manžela vylíčit jako infantilního a neschopného muže, někteří zahraniční vyslanci na carském dvoře Petra III. shledávali inteligentní osobou.
Zdroj: History Things Wikipedia, | foto: Wikimedia, CC
