Zanedlouho uběhne 12 let od železničního neštěstí ve Studénce na Ostravsku. Srážka vlaku s právě zhroucenou mostní konstrukcí se stala jedním z nejtragičtějších železničních incidentů nového tisíciletí. O sedm let později se v tomto místě srazil vlak s kamionem, jehož řidič vjel na koleje i přes výstražná světla. Většina z nás má obě události ještě v živé paměti. V prvním případě zemřelo 8 lidí a 85 jich bylo zraněno, v tom druhém zemřeli 3 lidé a 25 se zranilo. A ač je i smrt jednotlivce sama o sobě smutnou událostí, ani v jednom případě se naštěstí nejednalo o ty nejtragičtější případy v historii železnice.
U Stéblové se čelně srazily dva vlaky
K vůbec nejhorší nehodě na našem území došlo u Stéblové v roce 1960. V podvečerních hodinách dne 14. listopadu se nedaleko této stanice na trase Pardubice – Hradec Králové čelně střetly dva osobní vlaky. Na jednokolejné trati se vlaky měly vyhnout právě ve Stéblové.
Strojvedoucí jednoho z vlaků se však z nějakého důvodu domníval, že ke křižování dojde jinde, a bez svolení výpravčího vyjel na trať. Obsluha stanice Stéblová se snažila vlak zastavit všemi prostředky – svítilnou a píšťalkami dávali příkaz k okamžitému zastavení, výhybkář se za vlakem vydal na kole, výpravčí se pokusil telefonicky spojit s obsluhou závor dále na trase. Všechno marně.
Oba vlaky jely rychlostí okolo 55 km/h. Oba strojvedoucí se snažili v posledních okamžicích brzdit, ale střetu už nemohli zabránit. Masivní parní lokomotiva motorový vlak doslova převálcovala. Vysypané žhavé uhlí z jejího kotle navíc zapálilo naftu vytékající z motorového vozu druhého vlaku.
Zemřelo 118 lidí a téměř tolik jich bylo i zraněno.
Opilá vlaková četa způsobila srážku rychlíku s osobním vlakem
O sedm let dříve, na Vánoce roku 1953 došlo k neštěstí, které dodnes zůstává druhým nejtragičtějším na naší železnici. Asi dvě stě metrů od stanice Šakvice na trase Brno – Břeclav narazil rychlík do stojícího osobního vlaku.
Strojvedoucí, vlakvedoucí a topič rychlíku se před jízdou značně posilnili červeným vínem a minuli bez povšimnutí několik varovných návěstí, strojvedoucí je nejspíše prospal. Osobní vlak mezitím zastavil kvůli uvolnění koleje nedaleko nádraží. V tu chvíli do něj zezadu narazil plně rozjetý rychlík, který táhla parní lokomotiva. Náraz způsobil převrácení devíti vagónů osobního vlaku a tří vagónů rychlíku.
Zemřelo 103 lidí a osm desítek jich bylo zraněno.
Vlak smetla vlna tsunami
Ve světě pochopitelně dochází rovněž k tragickým událostem na železnicích. Ta vůbec nejvážnější, co se počtu obětí týče, se stala na Srí Lance v prosinci 2004. V přeplněném osobním vlaku Queen of the Sea (Královna moře) cestovalo 1500 platících cestujících, avšak celkový počet byl nejspíše mnohem vyšší. Vlak jel po pobřežní trati na jihozápadě země.
K posádce vlaku se kvůli vytíženosti obsluhy stanice v Ambalongodě nedostalo žádného varování od dispečerů. První vlna tsunami, kterou vyvolalo podmořské zemětřesení, zasáhla vlak, ale nezpůsobila nijak velké škody. Druhá vlna o deset minut později jej však smetla z náspu.
Zahynulo více než 1700 lidí (některé odhady mluví až o 2500).
Čtěte také: Největší letecké havárie Československých aerolinií.
Dvě vlaková neštěstí se stala v průběhu první světové války
Ke dvěma velkým vlakovým neštěstím došlo v roce 1917 ve Francii a v Rumunsku, v obou případech zemřely stovky převážených vojáků.
V rumunském městečku Ciurea stála ve stanici souprava, která tam neměla co dělat. Kvůli ní vykolejil vlak při zoufalé snaze zabrzdit, aby do ní nevrazil. Následně začal hořet. Neštěstí si vyžádalo životy více než 600 lidí (někde se uvádí 800 až 1000).
Nedaleko Saint-Michel-de-Maurienn ve Francii stála za neštěstím jiná příčina. Dvě soupravy s vojáky táhla jedna lokomotiva. Při sjíždění kopce selhaly brzdy, vlak vykolejil a začal hořet. Zahynulo více než 700 lidí.
