Viceadmirál francouzsko-německého původu Lothar von Arnauld de la Perière během první světové války velel dvěma německým ponorkám. Potopil 194 lodí, získal řadu ocenění a stal se nejúspěšnějším kapitánem všech dob. Sám vystřelil 74 torpéd, která v 39 případech zasáhla cíl.
K námořnictvu se přidal v 17 letech
Perière se narodil v březnu 1886 v Posenu v Rakousku-Uhersku (dnešní Poznaň v Polsku). Do Císařského a královského válečného námořnictva vstoupil v roce 1903. Sloužil na bitevních lodích SMS Kurfürst Friedrich Wilhelm, Schlesien a Schleswig-Holstein a následně v letech 1911 až 1913 působil jako torpédový důstojník na lehkém křižníku SMS Emden.
Během vypuknutí světové války sloužil Arnauld de la Perière jako pobočník admirála Huga von Pohla v Berlíně. Po mobilizaci byl převelen k námořní vzduchoplavbě a v roce 1915 přešel k ponorkám.
Jako kapitán U-35 potopil 189 lodí vč. transportéru SS Gallia
Ještě téhož roku absolvoval kurz v Pule a v listopadu 1915 dostal na povel ponorku U-35. Během 14 plaveb ve Středomoří potopil 189 obchodních lodí a 2 dělové čluny o celkové tonáži 446 708 BRT (= zastaralá jednotka objemu tuna brutto, 1 BRT = 100 kubických stop = přibližně 2,83 metrů krychlových = 2830 litrů).
Jednou z potopených lodí byl francouzský transportér SS Gallia, který se v říjnu 1916 plavil bez doprovodu směrem k řecké Soluni. Přepravoval celkem 2350 lidí, převážně vojáků. Torpédo jej zasáhlo mezi Sardinií a Tuniskem. Loď explodovala a potopila se během 15 minut. Výbuch navíc vyřadil rádio a znemožnil tísňové volání. Vojáci v panice převrátili záchranné čluny a naskákali do vody. Zahynulo jich několik set, mnoho dalších se již nikdy nenašlo. Přeživší zachránil křižník Châteaurenault následující den.
Nejúspěšnější kapitán všech dob
V květnu 1918 byl Perière převelen na U-139 a potopil dalších pět lodí o celkovém objemu 7 008 BRT. Jeho rekordní počet potopených brutto tun (453 716) a celkový počet potopených lodí (194) od té doby nikdo nepřekonal.
Za svou službu získal v roce 1914 Železný kříž druhé a první třídy a v roce 1916 také modrý kříž Pour le Mérite – nejvyšší pruské a německé vojenské vyznamenání udělované do konce první světové války.
Konce druhé světové války už se nedožil
Arnauld de la Perière zůstal po skončení první světové války i nadále v německém námořnictvu, které bylo značně omezeno kvůli poválečným restrikcím. Ve dvacátých letech působil jako navigační důstojník na starých předválečných bitevních lodích SMS Hannover a SMS Elsass a následně opět jako velitel lehkého křižníku SMS Emden. Počátkem třicátých let se dočkal povýšení na kapitána a odešel do výslužby. Následující léta až do začátku druhé světové války učil na Turecké námořní akademii v Istanbulu.
Lusitania se po zásahu torpéda potopila za 18 minut, zemřelo 1200 civilistů a lidé volali po vstupu USA do války.
S počátkem další války povolali Perièrea opět k aktivní službě. Do března 1940 působil jako námořní velitel v Danzigu (Gdaňsku) a následně v Belgii a Nizozemsku. Dočkal se povýšení na kontraadmirála a následně v únoru 1941 na viceadmirála.
Zemřel v únoru 1941 poblíž pařížského letiště Le Bourget při cestě k převzetí velení nad námořní skupinou Jih. Jeho letadlo při vzletu havarovalo. Pohřben je na Invalidenfriedhofu v Berlíně.
