Lauri Törni (Larry Thorne) vedl celoživotní boj s komunisty. Nejdříve působil ve finské armádě, poté ve Waffen SS a nakonec v americké armádě. Za každou službu obdržel řadu vyznamenání vč. Mannerheimova kříže, Železného kříže a dvou Purpurových srdcí. Sověti na jeho hlavu vypsali odměnu 3 milionů finských marek.
Zimní válka v řadách finské armády
Narodil se ve Finsku v roce 1919 jako Lauri Allan Törni. Do armády vstoupil v roce 1938 a hned jako nováček se činil. O rok později začala zimní válka (1939 – 1940) mezi Finskem a SSSR. Sověti požadovali postoupení některých strategických území, což Finové odmítli.
Sovětský svaz proto zaútočil a ač byl v početní převaze, čelil tvrdému finskému odporu. Finové obklíčili a zničili řadu sovětských divizí. Nicméně boj proti Sovětskému svazu nemohl dopadnout dobře. Vývoj zimní války donutil Finsko ustoupit a vyhovět Sovětům téměř ve všem.
Pokračovací válka v řadách Waffen SS
Situace vyvolala v Törnim značný odpor vůči Sovětům a komunismu jako takovému. V roce 1941 proto odcestoval do Vídně, aby vstoupil do Waffen SS a dál bojoval proti SSSR . Než dokončil výcvik, válka se Sověty zuřila ve Finsku znovu. Když Němci vtrhli do Sovětské svazu, Finové se k nim přidali a odstartovali tzv. pokračovací válku.
Törni se opět činil a stal se finským válečným hrdinou a obávaným bojovníkem. Byl povýšen na kapitána a vyznamenán za vedení kulometné jednotky, boj na lyžích s plamenomety, záchranu zraněného důstojníka a další činy.
Vynikal taktickými dovednostmi a instinktivní prací v terénu. U jednotky si získal přirozený respekt a úctu i proto, že se nad ostatní nepovyšoval a těžkou práci odváděl stejně jako ostatní. Vedl svou jednotku partyzánským způsobem i za nepřátelské linie a páchal Sovětům velké škody. Tak velké, že Rudá armáda vypsala vysokou odměnu za jeho dopadení.
Vlastní válka po boku nacistů
V září 1944 Finsko vyhlásilo neutralitu a z velké části rozpustilo vlastní armádu. Propuštěný Törni chtěl ale dál bojovat proti Sovětům a přidal se proto k pro nacistickému finskému hnutí odporu. Tak se dostal do Německa, kde bojoval proti postupující Rudé armádě.
V posledních dnech války se Törni vzdal britským jednotkám. Ze zajateckého tábora uprchl a v červnu 1945 se vrátil do Finska. V roce 1946 jej zatkli za boj po boku nacistů, ale utekl. Po dopadení jej v roce 1947 odsoudili na šest let. Opět uprchl, opět byl ale dopaden. Milost dostal v roce 1948.
Útěk k americké armádě
Törni se následně přesunul do USA. Do americké armády vstoupil v roce 1954. Změnil si jméno na Larry Thorne a se svými zkušenostmi se rychle dostal do speciální jednotky.
I jako čtyřicátník si udržoval obdivuhodnou fyzickou zdatnost. Cvičil síly NATO v západním Německu, řídil průzkumnou a sabotážní školu a za svou činnost při pátracích a záchranných misích v Íránu získal další ocenění. V roce 1963 se zúčastnil války ve Vietnamu jako poradce v deltě Mekongu.
Nejasná smrt ve Vietnamu
O dva roky později dohlížel na operaci mající za cíl identifikovat pozice Vietkongu na Ho Či Minově stezce. Jeho vrtulník však zmizel v hornaté oblasti. Záchranné týmy jej nedokázaly lokalizovat. Larryho Thornea posmrtně povýšili na majora a udělili mu další vyznamenání.
Zdánlivě nezničitelný válečník Lauri Törni se tak dožil 46 let, ale mnoho lidí tomu nemohlo uvěřit. Objevila se řada spekulací o tom, co se skutečně stalo. Někteří se domnívali, že někam odešel, jiní, že byl zajat Sověty.
Teprve v roce 1999 se našel Thorneův sestřelený vrtulník. Thorneovy ostatky byly následně repatriovány do USA a uloženy na národním hřbitově v Arlingtonu. Této pocty se mu dostalo jako jedinému bývalému příslušníkovi Waffen SS.
