Bitva u Thermopyl probíhala v roce 480 př. n. l. a ozbrojeného střetu se tehdy zúčastnila vojska části řeckých městských států a armáda perského krále králů Xerxa I. Řekové v bitvě podlehli výrazné perské přesile. Díky odvaze a odhodlání však vstoupili do dějin.
Jejich příběh inspiroval i filmaře, a tak vzniknul slavný velkofilm 300: Bitva u Thermopyl. Ale jak už to tak bývá, hollywoodská představa byla opravdu daleko od skutečnosti. Jak to tedy bylo ve skutečnosti?
Jak to začalo
Na jaře roku 480 př. n. l. se rozhodl zahájit král Xerxes I. jednu z nejrozsáhlejších vojenských operací starověku. Cílem této bitvy bylo potrestat Athéňany a Sparťany za jejich vzdor vůči moci perské říše. Existují pouze domněnky a dohady o tom, kolik vojáků stálo na straně perského krále, odhadem jich ale bylo asi kolem 100 – 200 tisíc.
To král Léonidás tak velké vojsko neměl, a do bitvy šel s tím, že nastupuje proti obrovské přesile. Odhaduje se, že na jeho straně stálo dohromady něco okolo 7 tisíc vojáků. Thermopylská soutěska ale byla velmi vhodně zvoleným místem pro obranu. Průsmyk byl totiž tak úzký, že na jeho obou koncích – Východní a Západní bráně, byla cesta široká jen na průjezd jednoho vozu.
Hrdinové, kteří neměli šanci
I když samotnému Léonidásovi bylo jasné, že proti tak obrovské přesile nemůže mít jeho vojsko šanci, do bitvy hrdinně vstoupil. V bitvě nakonec padl, ale i přesto se navždy zapsal do dějin. Xerxova armáda přitáhla k Thermopylám bez boje, a ještě tři dny vyčkávala, zda se protivníci nevzdají. Když se tak nestalo, čtvrtý den dal pokyn k útoku.
Pro Peršany mělo vítězství především strategický význam. Cesta k Athénám byla volná, a oni mohli pokračovat v tažení na jih.
