Monarchie se většinou rozpadnou z různých důvodů. Nejčastěji jde o vojenský převrat, demokratické volby, někdy do toho zasáhne vražda. Zatímco někteří členové královské rodiny zůstávají prominentní i po skončení monarchie, jiní jsou nuceni jít do exilu.
Konec Francouzské a Romanovské monarchie
Ekonomické problémy a nedostatek potravin vyvolaly v roce 1789 masovou vzpouru, kterou známe dnes jako francouzskou revoluci. Monarchie byla následně v roce 1792 oficiálně zrušena a král Ludvík XVI. společně se svou manželkou Marií Antoinettou byly popraveni gilotinou.
Ruský car Mikuláš II. Alexandrovič vládl od roku 1894. V roce 1917 byl nucen vzdát se trůnu kvůli protestům v Petrohradu. Únorová revoluce ukončila 300 let vlády Romanovské dynastie v Rusku. Car společně se svou rodinou byli drženi v zajetí, a nakonec bývalého cara v roce 1918 zabili bolševici.
Vnuk královny Viktorie byl posledním německým císařem a pruským králem
Vilém II. se stal císařem v roce 1888. Ovšem celá řada jeho veřejných omylů, včetně nevhodného utrácení během první světové války vedly k jeho abdikaci ještě dříve, než s tím on sám mohl souhlasit. Zbytek svého života prožil v exilu v Nizozemsku.
Konec Osmanská říše a Rumunské monarchie
Když byli osmanští Turci poraženi v první světové válce, většina jejich území byla rozdělena mezi Británii, Řecko a Rusko, a to na základě smlouvy z Lausanne. Osmanská říše zanikla v roce 1922 a o rok později bylo Turecko prohlášeno za republiku během Velkého národního shromáždění.
Rumunsko bylo ústavní monarchií od roku 1881. V roce 1947 se ovšem k moci dostali komunisté a monarchie byla rozpuštěna. Ovšem celá královská rodina zůstala i nadále prominentní. Poslední rumunský král Michal I. Rumunský, vzdálený bratranec královny Alžběty, strávil zbytek svého života v Ženevě.
Seznam současných monarchií zahrnuje 45 monarchií, včetně Vatikánu.
Simeon Saxe-Coburg-Gotha byl posledním bulharským králem. Jako jeden z mála monarchů na světě byl následně zvolen také hlavou demokratické vlády.
