Jistě jste si všimli, že když se na Evropu žene nějaká bouře, dostane většinou ženské jméno, které se ale v každé zemi může lišit. Jeden příklad za všechny jsme zažili minulý týden. Zatímco bouře, která se přehnala nad Západní Evropou, se u nás a v Německu jmenovala Sabine, ve Velké Británii nebo v Nizozemsku se jmenovala Ciara. Proč tomu tak je?
Zaplaťte a pojmenujte
Německá zpravodajská agentura DPA umožňuje od roku 2002 za poplatek zarezervování a pojmenování bouří u Ústavu meteorologie berlínské Svobodné university. Za v přepočtu necelých devět tisíc korun si v Německu tak může objednat jméno pro tlakovou výši každý. Pro tlakovou níži platí menší suma, v přepočtu asi necelých šest tisíc korun. Bouře Sabine se tak například jmenovala podle jisté Sabine Kaufmannové.
Jednoduchá jména pro snadnější komunikaci
Pro stejnou bouři jméno Ciara zase vymyslel britský meteorologický ústav. V zásadě odborníci vybírají bouřím velmi jednoduchá jména, aby co nejvíce usnadnili komunikaci mezi meteorology a širokou veřejností.
Původně se dávala jména tlakovým výším mužská a nížím zase ta ženská. S tímto nápadem přišla v roce 1954 německá studentka Karla Wegeová, která se později stala hlasatelkou předpovědi počasí. Takto tomu bylo až do roku 1998, kdy se ovšem do všeho vložily feministky.
Lepší bude kompromis
Feministkám se nelíbilo, že by ženská jména měly dostávat tlakové níže. Proto se meteorologové rozhodli pro kompromis, který bude přijatelný pro všechny. Dnes se tedy jména pro tlakové níže a výše střídají pravidelně a spravedlivě. V letech se sudým letopočtem, jako je například i letošní rok 2020, se tlakové níže jmenují po ženách a výše zase po mužích. Příští rok tomu bude opačně a tak pořád dokola.
Hlavně, že jsou všichni spokojení. Jen kdyby ty bouře nebyly tolik ničivé a nevyzpytatelné.
