Zombie, tedy oživlé mrtvoly, které mají bledou tvář, nemluví, špatně se pohybují a zabít je lze jen pořádnou ránou do hlavy. Mají obrovskou chuť na čerstvé lidské maso, a když někoho kousnou, dotyčný si může být jistý, že za chvíli se z něj stane stejná zrůda. Ano, tak přesně takto známe zombíky všichni. Ve filmech jsou přesně takto vykreslované, ale ony tak úplně nejsou jen smyšlenými postavami z hororů. Jak je to tedy s těmito živými mrtvými doopravdy?
Kde se vzali zombíci
Úplně první civilizací, která měla strach ze zombie, byli nejspíše už starověcí Řekové. Archeologové totiž objevili několik hrobů, ve kterých narazili na kosti, které byly připevněné kameny a ostatními těžkými předměty. Tyto předměty pak měly dost pravděpodobně zabránit zmrtvýchvstání zemřelých. V moderní historii kultury se zombie začaly objevovat až na konci 20. let 20. století, kdy tento termín rozšířil William Seabrook v knize The Magic Island.
Zombie a voodoo
Zombie se ale zařazuje i ke kultu voodoo, ve kterém se toto stvoření popisuje jako zcela zotročená osoba pod vlivem omamných látek. Podle voodoo pak zombie v tomto stavu vykonávají zcela slepě a bez rozmyslu příkazy jiné osoby. Vyznavači voodoo se dodnes objevují především na ostrově Haiti. Kněží zde přivádějí několik dní po smrti k životu mrtvoly. Tato oživlá mrtvola se pak má využívat k pracím na poli a v jiných oblastech hospodářství. Pokud ovšem zombie sní něco slaného, uvědomí si, že vlastně už nežije, vrátí se na hřbitov a ulehne zpět do svého hrobu. Aby se z mrtvol nestaly zombíci, lidé probodávají mrtvá těla kůlem nebo jim sekají ruce a nohy. U hrobu pak celá rodina i několik dní hlídá klid mrtvého.
Kult voodoo je na Haiti velice rozšířený. Ovšem logičtější vysvětlení zní, že jde o normální živé lidi, které kněží omámí jedy nebo narkotiky. Například účinky tetrodotoxinu mohou způsobit příznaky, které můžeme k zombie stavu přirovnávat. Objevuje se obtížná chůze, mentální zmatenost i respirační problémy. Vysoké dávky tetrodotoxinu dokonce mohou vést až k ochrnutí nebo kómatu. Tak se logicky dá vysvětlit, že je někdo považován za mrtvého, pohřben a později oživne.
Zombíci v Bibli
I v nejslavnější knize světa bychom mohli hledat spojitost se živými mrtvými. Pokud se zaměříme na některé pasáže, přímo se to nabízí. V knize Izaiáše se píše: „Tvoji mrví muži, budou žít, spolu s mým mrtvým tělem povstanou. Probuď se a zpívej, vy žijete v prachu, protože vaše rosa je jako rosa bylin, a země vyhladí mrtvé.“
I ve Starém a Novém zákoně existuje pasáž, které mluví o vzkříšení svatých a hříšníků v konečných dobách. To také může být jedním z důvodů, proč je s apokalypsou spojeno hned několik příběhů o zombie.
A co vy, věříte v možnost vzkříšení mrtvého?
