O „vůdci“ bylo řečeno již mnohé. Možná vás ale překvapí, že co se jídla týče, byl poměrně skromným jedlíkem. Příčinou ale kupodivu nebyla Hitlerova uvědomělost a disciplína, nýbrž řada zdravotních potíží. V závěru 2. světové války, kdy už byl konec třetí říše na spadnutí, navíc Hitler trpěl silným nechutenstvím, které způsobovala směsice drog, jež každý den užíval. A jak se vůdce u stolu choval? Jaká jídla měl nejraději?
Pozdní snídaně
Jelikož Hitler pracoval dlouho do noci a vstával obvykle až kolem poledne, jeho snídaně spojená s obědem byla vesměs velmi střídmá – sklenice mléka, žitný chléb, strouhané jablko a ovesné vločky. Později odpoledne si rád pochutnal na zeleninovém vývaru s krupicovými knedlíčky a hlavním chodem bývaly často luštěniny s teplou zeleninou a houbami.
Hitler se snažil jíst vyváženě a spíše vegetariánsky, ale trpěl neukojitelnou touhou po sladkém, které rád jedl i v noci. Domácí koláče, oříškové a čokoládové dorty, tvaroh s lněným olejem… Každý den musel být také k dispozici takzvaný „vůdcův dort“, tedy zákusek z jablek, ořechů a rozinek.
Maso
Neváhal povraždit miliony lidí, ale zvířata litoval, velkochovy například považoval za skandálně nehumánní. Masu se však vyhýbal kvůli vleklým bolestem žaludku, střevním potížím a plynatosti. Věřil, že bezmasá strava mu od potíží uleví.
Podivné kombinace
Náhle přišel zázrak v podobě doktora Morella. Trochu lékař, trochu šarlatán, každopádně začal léčit různé vůdcovy neduhy. Na plynatost mu podával „protiplynové pilulky doktora Köstera“, které obsahovaly malé množství strychninu, ale Hiler je postupně začal užívat ve velkém. Na povzbuzení Morell ordinoval takzvaný Vitamultin, obsahující mimo jiné i pervitin.
Asi nikoho nepřekvapí, že po takových „léčebných kůrách“ vůdce sice jedl, především zeleninové saláty, ale naprosto bez zájmu. Jídlo bral pouze jako nutné pro přežití.
