Nejvyšší stavba Paříže a svého času i celého světa měla vydržet pouze 20 let. To, že vydržela a prosperovala mnohem déle, je výsledkem toho, jak se stala symbolem Paříže a ikonou celé Francie. Co jste o této ocelové dámě možná nevěděli?
Byla postavena na oslavu stého výročí Velké francouzské revoluce
Organizátoři Světové výstavy v roce 1889, která připomínala sté výročí pádu Bastily a zahájení Velké francouzské revoluce, uspořádali otevřenou soutěž na návrh velkolepého středu světové výstavy. Ze 107 návrhů vybrali návrh, který předložil Gustave Eiffel spolu s architektem Stephenem Sauvestrem a inženýry Mauricem Koechlinem a Emilem Nouguierem.
Po čtyři desetiletí byla nejvyšší stavbou světa
Eiffelova věž měří 300,65 metru a při svém otevření v roce 1889 byla téměř dvakrát vyšší než předchozí nejvyšší stavba světa – 169 metrů vysoký Washingtonův monument. Překonána byla až po dokončení 318 metrů vysoké budovy Chrysler Building v New Yorku v roce 1930. Přestože Eiffelova věž v roce 1957 po přidání antény Chrysler Building výškově zastínila, stále zaostávala za dalším mrakodrapem – Empire State Building.
Kdysi byla největším billboardem na světě
Když se v letech 1925 až 1936 nad Paříží stmívalo, čtvrt milionu barevných žárovek připevněných na třech stranách věže se rozsvítilo, aby napsalo 30 metrů vysoká svislá písmena francouzské automobilky Citroën. Reklama zářila tak jasně, že byla viditelná ze vzdálenosti téměř 20 kilometrů, a Charles Lindbergh ji použil jako maják, když v Paříži přistál při svém sólovém transatlantickém letu v roce 1927.
Gustave Eiffel navrhl i část další slavné památky
Když původní autor vnitřních prvků Sochy svobody v roce 1879 náhle zemřel, francouzský sochař Frederic-Auguste Bartholdi najal jako náhradu Gustava Eiffela. Eiffel, který byl již známý jako stavební inženýr a konstruktér železničních mostů, navrhl skeletový podpůrný systém, k němuž je připevněn měděný plášť sochy.
Pařížští umělci sepsali proti „monstrózní“ stavbě petici
Ačkoli je dnes Eiffelova věž celosvětovým symbolem romantiky, radikální design věže vzbudil v srdcích 300 významných pařížských umělců a intelektuálů, kteří podepsali následující manifest, jenž vyšel v novinách Le Temps v den svatého Valentýna v roce 1887.
Stálo v něm: „My, spisovatelé, malíři, sochaři, architekti, vášniví milovníci dosud nedotčené krásy Paříže, protestujeme ze všech sil, se vším rozhořčením, ve jménu neuznaného francouzského vkusu, ve jménu ohroženého francouzského umění a historie, proti stavbě zbytečné a monstrózní Eiffelovy věže v samém srdci našeho hlavního města“. V textu se dále psalo, že „gigantický černý tovární komín“ je tak nenáviděný, že ho „nechce ani komerčně smýšlející Amerika“.
Rozhlas zachránil Eiffelovu věž před zničením
Protože Eiffel zaplatil 80 procent nákladů na stavbu věže, bylo mu povoleno, aby stavba stála 20 let, aby se mu investice vrátila, než přejde do rukou pařížské vlády, která ji plánovala rozebrat na šrot. Eiffel hledal způsob, jak dokázat strategickou užitečnost stavby a pokusit se ji zachránit, a tak na věži postavil anténu a financoval pokusy s bezdrátovou telegrafií, které začaly v roce 1898.
Význam věže pro vysílání a příjem bezdrátových zpráv, zejména pro francouzskou armádu, přiměla město k obnovení Eiffelovy koncese, která vypršela v roce 1909. Dnes je na věži umístěno více než 100 antén, které vysílají rozhlasové a televizní vysílání do celého světa.
Ve věži se nacházela vědecká laboratoř
Eiffel vyryl na ochoz věže v prvním patře jména 72 vědců z celé země a na vrcholu stavby instaloval laboratoř, kterou on sám a francouzští vědci používali ke studiu astronomie, meteorologie, aerodynamiky a fyziologie a k testování experimentů, jako je Foucaultovo kyvadlo. V roce 1909 instaloval Eiffel u paty věže aerodynamický větrný tunel, v němž byly provedeny tisíce testů, včetně testů letadel bratří Wrightů a automobilů Porsche.
Zdroj: themonumentous.com, britannica.com
