Navzdory všem pokrokům ve zdravotnictví a medicíně zůstává základní koncept kondomu po tisíce let v podstatě stejný. Samozřejmě, že technologie, materiály a pochopení lidské fyziologie se v průběhu času zlepšily, ale myšlenka, že muži během pohlavního styku nosí vnější návlek, aby zabránili pohlavně přenosným infekcím nebo těhotenství, se nezměnila.
Starověk
Není zcela jasné, kdy přesně byl kondom vynalezen. Nicméně vědci se domnívají, že vznikly již ve starověku. Staří Egypťané údajně používali prezervativy vyrobené ze lnu, staří Římané kromě „plátěných“ kondomů používali i ty vyrobené ze střev nebo močového měchýře ovcí či koz. Jejich funkcí bylo především zabránit šíření nemocí, jako je syfilis. Rané čínské civilizace vyráběly kondomy z tenké kůže nebo z hedvábného
Renesance a novověk
S rozvojem vědeckých a lékařských poznatků v období renesance se vyvíjel i prezervativ, jejich primární funkcí nadále zůstávalo zabránění šíření pohlavně přenosných nemocí. Prezervativy nebyly na jedno použití, ale omývaly se používaly se opakovaně, často se aplikovaly společně s léčivými s mastmi a roztoky.
V roce 1564, napsal italský anatom Gabriello Fallopio text, který je považován za první popis kondomu – plátěný návlek upevněný stuhou, který poskytoval ochranu proti syfilidě. Nadále se ale používaly i ty vyrobené ze zvířecích materiálů, zejména z ovčích střev nebo rybích kůží.
Slovo kondom, psáno „condum“, se poprvé objevilo v tisku v roce 1706 v básni lorda Belhavena. Později bylo použito též v knize Francise Grose „A Classical Dictionary of the Vulgar Tongue“ z roku 1785, kde byl jeho význam definován jako „vysušená ovčí střeva, která muži nosí při pohlavním styku, aby zabránili infekci“.
V Japonsku byl v 17. století vyvinut jiný typ prezervativu známý jako „kabuto-gata“ a vyrobený z želvího krunýře nebo rohu, stejně jako jeho kožená verze zvaná „kawa-gata“.
19. století
Na počátku 19. století se kondomy označovaly kódovanými názvy jako „baudruches“, „francouzské dopisy“, „trezory“ či „brnění“ a daly se koupit v hostincích, holičstvích, nevěstincích a u podomních obchodníků.
V této době se též různí vynálezci pokoušeli vyrobit prezervativ z nepromokavé látky pomocí gutaperči a indického kaučuku, ale nebyli úspěšní. Zatímco v teple byly tyto kondomy měkké a poddajné, v chladu byly tuhé a křehké.
Vše se změnilo v roce 1844, kdy Charles Goodyear patentoval vulkanizovanou pryž. První gumový kondom se stal široce dostupným v roce 1855, což výrazně snížilo cenu profylaktických prostředků a zpřístupnilo je příslušníkům střední a dělnické třídy. Výhodou těchto nových prezervativů bylo, že byly pružné, tenké a nesnižovaly citlivost.
První polovina 20. století
Záměrně a pravidelně se prezervativy k „plánování nebo omezování“ rodiny začaly používat až ve 20. letech 20. století. Muži si mohli kondomy koupit v místních lékárnách nebo drogeriích nebo je získat prostřednictvím zásilkového obchodu. Ženy je v té době kupovaly jen zřídka, pokud vůbec.
Zatímco francouzská a německá armáda vydávala kondomy svým vojákům již na začátku první světové války, britské a americké ozbrojené síly zpočátku vojákům profylaktické prostředky neposkytovaly. Důvodem byla obava z mimomanželských sexuálních aktivit. Distribuce kondomů britským vojákům začala v roce 1917, kdy pohlavně přenosné infekce nepustily 5 % vojáků na bojiště. Americká armáda následovala ze stejného důvodu o rok později.
Krátce po první světové válce byl zaveden nový typ prezervativu. Latexová pryž byla vyvinuta v roce 1920 a díky ní byly kondomy ještě tenčí a odolnější než samotná vulkanizovaná pryž. Jejich výroba byla také méně náročná na pracovní sílu a levnější. V neposlední řadě latexové kondomy měly také trvanlivost pět let, což bylo výrazné zlepšení oproti gumovým kondomům, které vydržely jen tři měsíce.
Druhá světová válka přinesla první rozsáhlou systematickou propagaci kondomů pro prevenci nemocí prostřednictvím vojenských výukových filmů, plakátů a letáků. Prezervativy byly vojákům vydávány ve většině armád.
Druhá polovina 20. století
Zatímco kondomy rozdávané vojákům během války sloužily především k tomu, aby zabránily nákaze a šíření pohlavně přenosných infekcí, po návratu vojáků domů se to rychle změnilo. V 50. letech se prezervativy staly hlavní metodou plánování rodiny.
Podle dostupných dat v letech 1955 až 1965 42 % Američanů v reprodukčním věku spoléhalo na kondomy. Jejich rozkvět ale trval krátce, již v 60. letech jejich používání pokleslo díky dostupnosti perorálních antikoncepčních pilulek a nitroděložního tělíska.
Zdroj: wellcomecollection.org, verywellhealth.com
