Když se řekne loupež, většina z nás si představí především tu bankovní, během níž chtějí lupiči získat co nejvíce peněz, případně loupež, jejímž cílem jsou drahokamy či šperky. Zločinci ale vědí, že velkou hodnotu mají i díla umělecká, a tak se od nepaměti pokoušejí uloupit i nejrůznější cenné obrazy.
Šokující zmizení Mony Lisy
Dne 21. srpna 1911 si amatérský malíř postavil svůj stojan poblíž místa, kde v Louvru visela Mona Lisa Leonarda da Vinciho, jedno z nejslavnějších uměleckých děl na světě. Chtěl se pokusit slavný obraz napodobit. Ke svému překvapení ale zjistil, že obraz zmizel. Francouzští detektivové po vzácném díle pátrali více než dva roky, během nichž z krádeže mylně obvinili například i Guillauma Apollinaira či Pabla Picassa.
V prosinci 1913 jeden italský malíř pokojů kontaktoval významného obchodníka s uměním ve Florencii a tvrdil, že slavný portrét vlastní. Policie následně zatkla bývalého zaměstnance Louvru Vincenza Peruggia. Ukázalo se, že v den krádeže bylo muzeum zavřené, Peruggia se buď přes noc ukryl v muzeu, nebo tam ráno nepozorovaně vešel s dalšími pracovníky, vyňal obraz z rámu a odnesl ho pod oblečením. Vzhledem k velké pozornosti médií i veřejnosti ale obraz nemohl prodat. Celou dobu ho ukrýval pomocí falešného dna svého kufru.
Pravděpodobně nejčastěji kradené umělecké dílo v dějinách
Gentský tabulový oltář, který namalovali vlámští umělci Hubert a Jan van Eyckovi, byl vytvořen v 15. století pro katedrálu svatého Bavona v belgickém Gentu. Toto obrovské dílo, které zobrazuje více než dvě stě padesát postav a je přibližně pět metrů široké a tři a půl metru vysoké, je označováno za jedno z nejvýznamnějších uměleckých děl v dějinách. Není proto divu, že bylo v průběhu staletí mnohokrát ukradeno.
V 16. století se ho pokusili uloupit a spálit kalvinisté. V roce 1794 Napoleonova vojska ukradla z oltáře několik desek, které skončily v Louvru, na počátku 19. století ukradl jeden nepoctivý klerik křídlové panely, které se ocitly v berlínském muzeu. Ani ve 20. století dílo neušlo pozornosti zlodějů.
Jedné noci roku 1934 se do katedrály vloupali zloději a ukradli levý spodní panel. Tato deska se nikdy nenašla a musela být nahrazena replikou. Během druhé světové války prožilo celé dílo asi největší hrozbu, nacisté se ho rozhodli darovat Hitlerovi, který se domníval, že jde o zakódovanou mapu ke starověkým křesťanským relikviím. Na konci války byl oltář ukryt v opuštěných solných dolech v Rakousku, kde se ho následně podařilo znovu najít.
Dosud neobjasněná krádež v bostonském muzeu
Návštěvníci Muzea Isabelly Stewartové Gardnerové v Bostonu si nyní mohou prohlédnout pouze zarámovanou část stěny, na které dříve visel obraz Rembrandta van Rijna Bouře na Galilejském moři. Byl to jeden ze třinácti cenných obrazů ukradených při záhadné krádeži v roce 1990, která stále nebyla objasněna.
Jedna z největších loupeží uměleckých děl v historii se odehrála 18. března 1990, kdy dva zloději převlečení za policisty vstoupili uprostřed noci do muzea a řekli strážným, že zde vyšetřují výtržnost. Následně strážné svázali v suterénu a během necelé hodiny a půl z muzea odnesli třináct uměleckých děl, včetně obrazů Rembrandta, Johannese Vermeera, Edgara Degase a Édouarda Maneta.
Umělecká díla se dodnes nenašla a lupiči jsou stále na svobodě. Vyšetřování FBI stále pokračuje a muzeum nabízí odměnu deset milionů dolarů za informace vedoucí k navrácení ukradených pokladů.
Výkřik se během deseti let ztratil dvakrát
Je dobře, že norský malíř Edvard Munch vytvořil tři verze svého nejslavnějšího díla Výkřik, protože dvě z nich padly do rukou zlodějů. V únoru 1994 zloději vylezli po žebříku a rozbili okno v galerii a ikonický obraz ukradli. Následně požadovali výkupné ve výši jednoho milionu dolarů. O dva roky později byli čtyři údajní lupiči dopadeni.
V srpnu 2004 vnikli dva maskovaní lupiči do Munchova muzea v Oslu, kde na turisty a zaměstnance mířili pistolí a strhli ze zdi další verzi Výkřiku a také další Munchův obraz s názvem Madona. Norská policie plátna, která byla lehce potrhaná a poškozená vodou, v roce 2006 vypátrala a zloděje zadržela.
Švédské národní muzeum přišlo o dva Renoiry a Rembrandta
Při loupeži v prosinci 2000, která by mohla posloužit jako scénář pro hollywoodský film, použila skupina zlodějů precizní taktiku. Zatímco jeden z nich ohrožoval pracovníky ostrahy samopalem, další dva ukradli dva obrazy Pierra-Augusta Renoira a jeden obraz Rembrandty. Mezitím další komplicové lupičů vyhodili do povětří auta v různých částech města, aby zabránili policii plně reagovat na situaci.
Po úspěšné loupeži pak lupiči před muzeem na nábřeží naskočili do únikového motorového člunu. O několik týdnů později obdrželo muzeum dopis s výkupným ve výši tří milionů dolarů, které odmítlo zaplatit. Do roku 2005 byly všechny tři ztracené obrazy naštěstí nalezeny.
Zdroj: artnews.com, theguardian.com
