Život má někdy zvláštní způsoby, jak nám házet klacky pod nohy, zejména pokud jde o náhody. Když už si myslíte, že máte svůj život pod kontrolou, přijde série událostí, o kterých jste si nikdy ani na vteřinu nemysleli, že by se mohly stát. Malým uklidněním může být, že se stávají všem.
Mark Twain a kometa
Americký spisovatel Mark Twain byl po celý život fascinován Halleyovou kometou. Narodil se v noci 30. listopadu 1835, kdy byla kometa viditelná na obloze nad jeho rodným městem Florida ve státě Missouri. Možná i proto věřil, že je mu souzeno zemřít, až se kometa vrátí.
V roce 1909 tak prohlásil: „Přišel jsem na svět s Halleyovou kometou v roce 1835. Příští rok přiletí znovu a já očekávám, že s ní odejdu. Bylo by to největší zklamání mého života, kdybych ji nenásledoval. Když jsme spolu přišli, musíme spolu zase odejít.“
Nemýlil se. Autor Dobrodružství Toma Sawyera a Dobrodružství Huckleberryho Finna zemřel na infarkt 21. dubna 1910. O den dříve se Halleyova kometa objevila ve své nejjasnější podobě.
Společná smrt na Den nezávislosti
John Adams a Thomas Jefferson jsou pravděpodobně nejslavnější americkou dvojicí znepřátelených přátel. Jejich společný politický i životní příběh začal v roce 1775 a skončil náhle 4. července 1826, kdy oba exprezidenti zemřeli v rozmezí několika hodin v den 50. výročí vyhlášení nezávislosti.
Adams zemřel ve svém domě v Quincy ve státě Massachusetts kolem páté hodiny odpoledne ve věku 90 let. Údajně se zhroutil ve svém čtenářském křesle a několik následujících hodin upadal do bezvědomí, než nakonec zemřel. Podle tehdejších novinových zpráv Adamsova poslední slova zněla: „Jefferson stále žije.“
Jefferson ale ve skutečnosti zemřel jako první, a to téhož dne krátce po poledni ve svém sídle Monticello ve Virginii. Byl již delší dobu nemocný a 3. července 1826 upadl do kómatu. Bylo mu 83 let.
Po letech odcizení si oba muži v důchodovém věku opět začali psát. Jejich smrt ve stejný den se tak navzdory politickým rozdílům stala symbolem jednoty a společných hodnot rané americké republiky.
První a poslední voják
Věděli jste, že první a poslední vojáci padlí v 1. světové válce jsou pohřbeni vedle sebe? John Parr byl prvním britským vojákem, který zemřel v boji během 1. světové války, George Ellison byl posledním. Jsou pohřbeni vedle sebe na vojenském hřbitově Saint Symphorien v Belgii.
Tento hřbitov, který se nachází jihovýchodně od Monsu, je místem posledního odpočinku více než pěti set vojáků Commonwealthu i německých vojáků. Hroby Parra a Ellisona jsou naproti sobě a dělí je necelých pět metrů trávy.
Vojín Parr byl zabit 21. srpna 1914 ve věku šestnácti let, pouhých sedmnáct dní po vyhlášení války Velkou Británií. Vojín Ellison byl zabit 11. listopadu 1918 ve věku čtyřiceti let, pouhých devadesát minut před uzavřením příměří v jedenáct hodin dopoledne.
Blízkost jejich hrobů je prý náhodná, protože v době pohřbů ještě nebylo známo, že se jedná o prvního a posledního padlého vojáka.
Muž, který přežil tři zásahy bleskem
Říká se, že blesk nikdy neudeří dvakrát do stejného místa, není to ale pravda. Walter Summerford byl britský důstojník, do kterého čtyřikrát udeřil blesk, třikrát za jeho života a jednou po jeho smrti.
Summerford byl majorem britské armády během první světové války a poprvé byl zasažen bleskem na bojišti v Belgii v roce 1918. Zásah ho ochromil od pasu dolů. Po skončení války pomalu rehabilitoval a naštěstí se znovu naučil chodit.
O šest let později ho však při rybaření znovu zasáhl blesk, jehož následkem ochrnul na pravou stranu těla. Potřetí do něj udeřil blesk v roce 1930 při procházce v parku ve Vancouveru. Po tomto zásahu zůstal ochrnutý a upoutaný na lůžko až do své smrti o dva roky později. Ani to ale nebyl konec, blesk totiž později udeřil i do jeho náhrobku.
Pátek třináctého a ďábelský let 666
Let číslo 666 byl pravidelný let z dánské Kodaně do finských Helsinek, který byl provozovaný finskou leteckou společností Finnair. V pátek 13. října 2017 mělo letadlo přistát na cílovém letišti Helsinky, jehož kód IATA je HEL.
Pátek třináctého je v mnoha pověrách považován za nešťastný den a číslo 666 je v populární kultuře často spojováno s ďáblem nebo zlem. Shoda čísla a data letu spolu s kódem cílového letiště způsobila, že se let stal horkým tématem na sociálních sítích i ve zprávách.
Letadlo naštěstí vzlétlo a přistálo bez nehody, společnost Finnair ale později číslo letu raději změnila.
Rozdělená dvojčata žila stejný život
James Alan Lewis a James Allan Springer byli jednovaječnými dvojčaty, která byla po narození rozdělena a adoptována různými rodinami. Znovu se setkali v roce 1979, když jim bylo třicet devět let. Přestože vyrůstali v různých rodinách, vedli téměř totožný život.
Dvojčata se narodila v Ohiu v roce 1940. Obě nové rodiny následně chlapce pojmenovaly James, ale oba chlapci používali přezdívku Jim. Dvojčata vyrůstala přibližně 70 kilometrů od sebe v Ohiu a Minnesotě. Jim Lewis věděl, že má dvojče, ale matka Jima Springera mu řekla, že jeho dvojče zemřelo při porodu.
Oba se oženili a následně rozvedli se ženou jménem Linda a znovu se oženili se ženou jménem Betty. Oba pracovali u orgánů činných v trestním řízení a měli podobné návyky ohledně pití alkoholu a kouření. V dětství měli totožné domácí mazlíčky jménem Toy a oba pojmenovali své prvorozené syny James Alan nebo Allan.
Jejich příběh si získal celostátní pozornost a objevil se ve zpravodajství a televizních pořadech. Dvojčata se účastnila též studií o oddělených dvojčatech, jejichž cílem bylo pochopit roli genetiky a prostředí při utváření lidského chování a vývoje.
Zdroj: pbs.org, cnn.com, britishlegion.org.uk, washingtonpost.com, historydefined.net
