Léta mezi koncem občanské války a přelomem 19. a 20. století byla ve Spojených státech amerických obdobím industrializace a technologického pokroku. Zatímco většina dělnické třídy žila pod hranicí chudoby, hrstka průmyslníků nepředstavitelně bohatla. Tato společenská smetánka pak nacházela nové způsoby, jak se chlubit svým bohatstvím. Jejich společenské postavení signalizovalo i používání určitých předmětů.
Operní brýle
V druhé polovině 19. století byla opera místem, kde bylo možné vidět a být viděn. Mnozí se více než o hudbu zajímali o společenskou konverzaci a navázaní kontaktů. Honosný oděv řada návštěvníků doplňovala speciálními operními brýlemi.
Čím zámožnější člověk byl, tím více byly jeho brýle zdobeny drahými kameny. V této době se totiž operní brýle považovaly za šperk, a tak byly vyráběny ze zlata a zdobeny perlami, drahokamy a dalšími vzácnými kameny.
Palmy v salonech
Mezi americkou i britskou vyšší třídou byl ve druhé polovině 19. století oblíbený zájem o botaniku. Na panstvích na obou stranách Atlantiku se často nacházely honosné zahrady a skleníky určené k prezentaci rodinné sbírky exotických rostlin. Později se objevila též snaha začlenit zeleň do výzdoby interiérů.
To se však snáze řeklo, než udělalo, protože díky tehdy módním těžkým závěsům byly domy uvnitř poměrně tmavé. Tato skutečnost nakonec přispěla k oblibě pokojové rostliny zvané chamaedorea, která je velmi podobná palmě.
Česky se jí proto někdy přezdívá horská palma. Tato rostlina nevyžaduje velkou péči ani světlo. Brzy se tak tyto palmy objevovaly nejen v salonech, ale také na schodištích.
Žárovky
Ačkoli dnes je pro nás elektřina samozřejmostí, ještě ke konci 19. století tomu tak nebylo. Zatímco někteří lidé viděli v nově vznikajícím zdroji energie neomezený potenciál, jiní zámožní Američané byli skeptičtí a elektřiny se obávali.
Počínaje rokem 1881 si první zájemci nechávali svá obydlí i kanceláře elektrifikovat pomocí soukromých generátorů poháněných párou. Tito lidé se chtěli elektřinou chlubit, a tak je na dobových fotografiích často k vidění, že rozmanité lampy a další svítidla nemají stínidla, aby byla dobře vidět žárovka.
Rodinné portréty
Ačkoli profesionální fotografie existovala již několik desetiletí a ruční fotoaparát Kodak byl patentován v roce 1888, sezení pro malované portréty zůstávalo mezi elitou stále populární.
Existovaly rodinné portréty, portréty pána domu, paní domu, někdy to byly portréty, které byly namalovány pro různé místnosti, různé domy, v různých obdobích jejich života. Nechat si namalovat portrét bylo známkou bohatství.
Sprchový kout
Koncem 19. století existovalo ve Spojených státech amerických sto třicet šest veřejných vodovodů a rozšiřovala se též síť kanalizačních systémů. Zpočátku si ale tento vývoj v oblasti hygieny mohli dovolit využívat jen bohatí. Mít v domě koupelnu s vodovodem bylo velmi drahé.
Ti, kteří se rozhodli přestavět místnost na koupelnu, pak do ní instalovali minimálně umyvadlo, toaletu a vanu. Jiní šli ještě dál a přidali i další vybavení, jako je bidet, sedací vana nebo vana na nohy.
Nejzámožnější občané si doma často nechali vytvořit své osobní lázně a investovali i do samostatného sprchového koutu, který podle tehdejších lékařů poskytoval tak zvanou „jehličkovou koupel“ s mnoha pozitivními účinky na zdraví.
Klavíry
V době před televizí a rozhlasem patřila k večerní zábavě v domácnosti obvykle hra na hudební nástroj. V podstatě každá rodina s dcerou měla klavír, neboť v té době bylo úkolem mladých dívek naučit se, jak zabavit hosty, a tak mnohé hrály na klavír.
Telefon
Telefony, které byly v USA patentovány v roce 1876, se rychle staly základem domácností smetánky. Většina domů měla malou telefonní místnost, ti nejbohatší občané měli telefony ve více místnostech, například i v koupelně.
Zdroj: womenshistory.org, smithsonianmag.com
