Jed se k zabíjení používal už ve starověku. Pojďme si společně připomenout nejslavnější otravy historie, od epizody z antického Řecka přes nechvalně známý případ, kdy toxin zdánlivě nefungoval, až po nedávný incident, kdy sebevraždu válečného zločince živě přenášela světová média.
Sokrates (399 př. n. l.)
V roce 399 př. n. l. postavila aténská vláda filozofa Sokrata před soud. Byl obviněn z toho, že kazí mládež a odmítá uznávat bohy tohoto řeckého městského státu. Následně byl shledán vinným a odsouzen k trestu smrti, který raději sám vykonal, než aby se zřekl své víry.
Podle historiků se přibližně sedmdesátiletý filozof zabil vypitím jedu, který se tradičně označuje jako bolehlav. Název souvisí s prudce jedovatou rostlinou jménem bolehlav plamatý, který byl součástí jedu.
Bolehlav plamatý obsahuje koniin, látku, která působí na centrální nervovou soustavu a způsobuje obrnu kosterního svalstva a zástavu dechu. O mnoho století později ztvárnil slavnou otravu francouzský malíř Jacques-Louis David. Obraz nese název Sokratova smrt.
Juan Ponce de León (1521)
V roce 1513 vedl španělský dobyvatel Juan Ponce de León výpravu na území dnešní Floridy, kde údajně hledal pověstný elixír mládí. Jeho pokus o kolonizaci území pro Španělsko skončil, když na něj a jeho společníky zaútočili domorodí obyvatelé.
Jeden z příslušníků kmene Calusa ho údajně střelil šípem namočeným v míze ze stromu mancinela. Míza je pro člověka prudce jedovatá, ostatně strom je dodnes podle Guinessovy knihy rekordů považován za nejnebezpečnější strom světa. Jeho společníci následně přivezli raněného Ponce de Léona na Kubu, kde na následky otravy zemřel.
Charles Francis Hall (1871)
Charles Francis Hall byl arktický badatel a spoluvelitel expedice Polaris, neúspěšného pokusu o dosažení severního pólu. Koncem října 1871 si Hall začal stěžovat na zažívací potíže a další zdravotní problémy a obvinil členy výpravy, že ho otrávili. O dva týdny později zemřel.
V 60. letech 20. století provedli vědci pitvu jeho těla a zjistili zvýšené množství arzenu v částech vlasů a nehtů, které vyrostly během posledních dvou týdnů jeho života, což naznačuje, že Hallovo podezření bylo správné. Identita osoby, která ho otrávila, zůstává dodnes záhadou.
Kuang-sü (1908)
V roce 1875, ve věku čtyř let, se Kuang-sü stal císařem dynastie Čching, poslední císařské dynastie, která vládla Číně. Převrat v roce 1898 ho ale fakticky zbavil moci a uvrhl do domácího vězení, kde strávil zbytek života. Když Kuang-sü po deseti letech domácího vězení v roce 1908 ve věku 37 let zemřel, vzniklo podezření, že byl otráven. Podle tehdejších oficiálních záznamů ale zemřel přirozenou smrtí.
Až v roce 2008, sto let po jeho smrti, vědci odhalili, že zvěsti o otravě byly pravdivé. Odborné prozkoumání ostatků ukázalo, že obsahovaly extrémně vysoké množství arzenu. Stejně jako v případě Hallovy smrti zůstává záhadou, kdo bývalého císaře otrávil.
Grigorij Rasputin (1916)
Kontroverzní ruský mystik Grigorij Rasputin si získal světovou proslulost nejen tím, že byl otráven, ale i tím, že otravu údajně přežil. Léčitel a mystik navázal blízký vztah s carem Mikulášem II. a jeho rodinou, poslední carskou rodinou, která vládla Rusku před revolucí v roce 1917.
V prosinci 1916 se kníže Felix Jusupov a jeho společníci spikli, aby Rasputina zabili tím, že mu podají jídlo a víno s příměsí kyanidu draselného neboli cyankáli. Když se zdálo, že jed na Rasputina nepůsobí, Jusupov a další spiklenci mystika zastřelili a jeho tělo vhodili do řeky Něvy. Právě Jusupovovo vyprávění o těchto událostech pomohlo z Rasputina udělat legendární postavu a vyvolalo několik teorií o tom, jak vlastně mohl otravu přežít.
Stepan Bandera (1959)
Stepan Bandera, přední ukrajinský nacionalistický bojovník, se ve 30. letech 20. století dostal do vězení za účast na atentátu na polského úředníka. Propuštěn byl v roce 1939 po napadení Polska Německem. Následně se spojil s nacisty, kteří sdíleli jeho antisemitismus a odpor k Sovětskému svazu. Později stál v čele Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády, jejímž příslušníkům se lidově přezdívalo banderovci.
Bandera zemřel v západním Německu v roce 1959, kde žil již několik let v exilu. Mnichovská policie se nejprve domnívala, že spáchal sebevraždu kyanidem. Když ale o dva roky později agent KGB Bohdan Stašinskyj přeběhl do západního Německa, přiznal, že Banderu zabil tak, že mu do obličeje ze vzduchové pistole vstříkl plynný kyanid.
Slobodan Praljak (2017)
V listopadu 2017 stanul bývalý vojenský velitel bosenských Chorvatů Slobodan Praljak před tribunálem OSN v Haagu, aby se odvolal proti rozsudku 20 let vězení za válečné zločiny. Když soudce rozsudek potvrdil, Praljak prohlásil, že není válečný zločinec, a pak se rychle napil něčeho z lahvičky. Šokované soudní síni pak oznámil, že právě vypil jed.
Praljak o několik hodin později v nemocnici zemřel, záběry Praljakovy sebevraždy se rozšířily po internetu a staly se virálními. Následné vyšetřování ukázalo, že se otrávil kyanidem draselným. Haagská prokuratura nikdy nezjistila, jak Praljak, který byl v té době držen ve vazební věznici OSN, jed získal.
Zdroj: britannica.com, bbc.com, dw.com, theguardian.com
