I když se o tom z pochopitelných důvodů veřejně příliš nemluví, lidé tráví na toaletě každý den poměrně velké množství času. Mnozí z nás zde tak kromě „jiných věcí“ i čtou a přemýšlejí. Není tedy divu, že v minulosti během pobytu v této malé místnůstce vzniklo hned několik myšlenek, které následně změnily historii, nebo že se z přestávky na toaletu stala historicky významná událost.
Přestávka na toaletu zachránila život Lyndonu B. Johnsonovi
Lyndon B. Johnson se stal prezidentem Spojených států amerických po atentátu na Kennedyho. Jeho prezidentské období je dodnes vnímáno rozporuplně, na jednu stranu zrušil rasová omezení pro imigraci, na stranu druhou za jeho mandátu naplno propukla válka ve Vietnamu.
Během druhé světové války působil Johnson u letectva. Devátého června roku 1942 se měl účastnit mise bombardérů B-26 na Novou Guineu, kde byla jedna z japonských leteckých základen.
Traduje se, že během dlouhého zpoždění startu si Johnson potřeboval odskočit na toaletu a letadlo s přezdívkou „Wabash Cannonball“ opustil. Po návratu zjistil, že jeho místo je již obsazeno jiným důstojníkem, a byl tak nucen nastoupit do dalšího letounu „Heckling Hare“.
Později se ukázalo, že návštěva toalety budoucímu americkému prezidentovi zachránila život. Letoun „Wabash Cannonball“ byl sestřelen nad oceánem a všichni na palubě zahynuli.
Venčení psa pomohlo lidem s cukrovkou
V roce 1899 narazil Oskar Minkowski v univerzitní knihovně na svého kolegu Josefa von Meringa. Oba se dostali do debaty o slinivce břišní. Neshodli se na tom, zda někdo může přežít bez slinivky. Minkowski byl přesvědčen, že lidé bez ní mohou přežít. Aby to dokázal, rozhodl se, že odstraní slinivku svému psovi.
Zpočátku se zdálo, že je pes v pořádku. Pak si ale Minkowski uvědomil, že když vzal psa na procházku, začaly jeho moč obklopovat mouchy. Po prostudování této moči zjistil, že obsahuje velké množství cukru, z jeho psa se vlastně stal diabetik. Toto zjištění pomohlo vědcům uvědomit si, že slinivka břišní produkuje inzulín.
Destilace moči pomohla objevit fosfor
Hennig Brand byl německý alchymista, který žil v 17. století. V této době se mnoho alchymistů snažilo najít kámen mudrců, který měl umožnit přeměňovat běžné kovy ve zlato a také dosáhnout nesmrtelnosti. Do historie se ale Brand zapsal něčím jiným.
V roce 1669 totiž shromáždil neuvěřitelných několik tisíc litrů moči. Moč nechal nejprve několik dní rozkládat a následně ji při vysokých teplotách destiloval, aby zjistil, co z moči zbyde, když se odpaří tekutina. Výsledkem byla bílá látka, která ve tmě světélkovala. Brand tuto látku pojmenoval podle řeckých slov phos (světlo) a phoros (nesoucí) neboli fosfor.
Pauza na toaletě pomohla vyhrát válku
V první světové válce zabilo nejvíce vojáků dělostřelectvo, proto se armády snažily vyvinout systém, který by jim umožnil detekci dělostřelectva, aby ho mohly následně co nejdříve zneškodnit. A právě zde přichází na řadu přestávka na toaletu, během které si v roce 1915 William Lawrence Bragg uvědomil důležitou věc.
Jeho záchodem byla malá místnost bez oken. Když byly dveře zavřené, jedinou cestou do „vnějšího světa“ byla trubka vedoucí ze záchodu. Když britské dělo vzdálené asi 400 metrů vystřelilo, tlaková vlna, která nesla obrovské množství neslyšitelné infrazvukové energie, mu lidově řečeno „nadzvedla pozadí“ ze záchodového prkénka, i když skutečný zvuk děla neslyšel.
V týmu sloužil též desátník W. S. Tucker, rovněž fyzik, se kterým se Bragg o své zjištění podělil. Společně pak zavěsili platinový drát do prázdné muniční bedny, vyvrtali do víka otvor a drát zahřáli. Kdykoli kanon vystřelil, závan vzduchu horký drát ochladil a změnil jeho elektrické vlastnosti. Jejich zařízení tímto způsobem lokalizovalo dělostřelectvo s přesností na 25 metrů a následně bylo využito například v bitvě u Cambrai či v bitvě u Amiens.
Zdroj: wingsoffreedommuseum.org, australiangeographic.com.au, sciencehistory.org
