Bobři jsou známí jako jedni z nejlepších stavitelů zvířecí říše. Proslulé jsou především jejich hráze, které si staví ze stromů a větví, jež „kácí a řežou“ pomocí svých silných předních zubů. O jejich inteligenci pak svědčí to, že ke zpevnění těchto staveb používají další materiály, například trávu, kameny či bahno. Proč ale tito hlodavci hráze vlastně staví?
Bezpečí na prvním místě
Jednoduše řečeno, bobři staví hráze, aby zůstali v bezpečí. Tito hlodavci běžně váží více než dvacet kilogramů, mají ale velmi krátké nohy. To z nich dělá snadnou kořist. Když jsou bobři na souši, jsou velmi neohrabaní a zranitelní. Pro mnoho predátorů by byli snadnou potravou. Když jsou ale ve vodě, jsou téměř neporazitelní. Jsou to vynikající plavci a dokáží zadržet dech až na 15 minut. Tím, že postaví hráz, vytvoří jezírko, které se stane jejich bezpečnou zónou.
Tyto vodní plochy jsou dostatečně hluboké, aby se v nich bobři mohli ukrýt před predátory, především v Severní Americe, kde je ohrožují pumy, medvědi, vlci a kojoti. Jejich přehrady mohou také zaplavit oblasti, aby se dostali blíže ke svým zdrojům potravy. Bobři se živí zejména kůrou a lýkem stromů, dále větvičkami, kořeny, ale i některými vodními rostlinami.
Bobří hráz versus bobří hrad
Kromě toho bobři za svými hrázemi hloubí rozsáhlé sítě „kanálů“, kterými rozvádějí vodu. To jim pomáhá bezpečně se přiblížit ke stromům a dopravovat kusů potravy a stavebních materiálů do jejich hnízda. Přestože přehrady bobry chrání, bobři v těchto stavbách nežijí.
Místo toho žijí v „bobřích hradech“ vytvořených z klacků, trávy, mechu a bláta na břehu přehrad a jezírek, které jejich hráze vytvořily, nebo přímo v nich. Žijí v koloniích, které jsou tvořeny několika příbuznými jedinci. Bobří hrady mají dva vchody, které se nacházejí pod vodou, samotné stavby se ale často tyčí až dva metry nad hladinu.
Důležitá role bobřích hrází
Bobří hráze navíc přinášejí řadu benefitů nejen svým tvůrcům, ale i mnoha dalším zvířatům. Jak je to možné? Bobří stavby pomáhají zpomalovat vodu a udržet ji déle v krajině, díky tomu se i poměrně malé říční toky mění v prosperující mokřadní ekosystémy. Množství potravy a vody, které je v mokřadech k dispozici, z nich činí ideální prostředí pro mnoho různých druhů zvířat.
Když bobří hráze zpomalují vodu, část z ní se ukládá do půdy, kde k ní mají kořeny rostlin přístup i během sucha. To pomáhá udržovat bujnou vegetaci, takže když například propukne lesní požár, bobří komplexy jsou často jedinečně odolné proti vypálení.
Tyto požárům odolné plochy rovněž pomáhají zachovat neporušené ekosystémy a poskytují útočiště živočichům, kteří nemohou před požárem utéct, uletět nebo uplavat. Zároveň stabilizují břehy řek po požáru a pomáhají zachytit a usadit popel a sediment, který je po požáru ve vodních tocích.
Zdroj: sciencefocus.com
