V souvislosti s úmrtím emeritního papeže Benedikta XVI. se v minulých týdnech více než kdy jindy mluvilo o Vatikánu. Většina z nás si o této zemi ze školy pamatuje dvě věci, že je to sídlo papeže a nejmenší stát na světě. Tato zemička je ale mnohem zajímavější, kromě turistických atrakcí v podobě Vatikánských muzeí, Sixtinské kaple či baziliky svatého Petra tu existuje prosperující komunita s vlastními zvyky a tradicemi.
Kde se ve Vatikánu vzal egyptský obelisk?
V roce 37 n. l. nechal císař Caligula dopravit z egyptské Heliopole 2000 let starý obelisk, který měl zdobit centrální překážku jeho vozatajské závodní dráhy. Jedná se o tentýž, dnes již 4000 let starý, obelisk, který dnes každý rok obdivují miliony návštěvníků na Svatopetrském náměstí. Pro přepravu nechal císař postavit speciální loď.
Proč se zde nachází jediné Michelangelovo dílo s autogramem?
Michelangelův odkaz je ve Vatikánu všude. Velký mistr, mezi jehož mistrovská díla patří socha Davida ve Florencii či socha Mojžíše v Římě, vyzdobil strop a stěny Sixtinské kaple a navrhl kopuli Svatopetrského dómu. Ve Vatikánu se rovněž nachází jediné dílo, na kterém je jeho autogram.
Vydejte se do baziliky svatého Petra a v kapli po pravé straně najdete mramorovou sochu Piety neboli sochu Panny Marie, která po ukřižování kolébá Ježíšovo mrtvé tělo. Když se podíváte pozorněji, uvidíte na Mariině šerpě Michelangelovo vyryté jméno.
Legenda praví, že Michelangelo napsal své jméno na Mariinu šerpu poté, co zaslechl, jak někdo říká, že nemůže být autorem tak krásného díla. Pochybnosti se dají pochopit, Michelangelovi bylo tehdy pouhých 19 let. Proč se Michelangelův podpis neobjevuje častěji? Důvodem je to, že umělecká díla si často objednávali bohatí mecenáši, kteří nechtěli, aby byl jejich výsledný produkt „poznamenán“ umělcovou značkou.
Proč existuje tajná chodba k Andělskému hradu?
Nedaleko baziliky svatého Petra se nachází Andělský hrad, impozantní válcovitý monument s pestrou historií. Původní mauzoleum postavené za vlády císaře Hadriána bylo v roce 401 přestavěno na pevnost a ve 14. století na papežský hrad. Přestože se hrad nachází mimo Vatikán, je s ním propojen tajnou chodbou dlouhou 800 metrů.
Za výstavbu chodby, která spojuje Andělský hrad s Vatikánem, byl zodpovědný papež Mikuláš III. Tato chodba, dokončená v roce 1277, zachránila život nejméně dvěma papežům. V roce 1494 ji použil papež Alexandr IV., aby unikl zajetí francouzským králem Karlem VIII. O více než 30 let později tudy unikl i Klement VII.
Ti z vás, kteří četli knihu Dana Browna Andělé a démoni, si možná vzpomenou, že chodba v ní hraje významnou roli. Právě touto chodbou převáží iluminátský antagonista čtyři unesené kardinály do Andělského hradu a právě tudy se Robert Langdon proplíží do Vatikánu.
Proč je ve Vatikánu švýcarská garda?
Švýcarská garda, kterou v roce 1506 založil papež Julius II., slouží vatikánským ozbrojeným silám a papežově osobní ochraně již více než 500 let. Švýcarská garda vznikla na pozadí italských válek, sporu mezi francouzskými králi a jejich španělskými a habsburskými rivaly ze Svaté říše římské.
Jelikož různé italské státy poskytly posledně jmenovaným svou podporu a italský poloostrov se nacházel mezi válčícími stranami, stala se Itálie hlavním bojištěm, což přimělo papeže, aby požádal o osobní ochranu.
Prvních 150 příslušníků švýcarské gardy vstoupilo do Říma 22. ledna 1506, což je oficiální datum uvedené jako datum založení jednotky. Od konce 16. století se role švýcarské gardy stávala stále více ceremoniální.
Rekruti musí být katolíci, svobodní muži, kteří mají švýcarské občanství a absolvovali základní výcvik ve švýcarských ozbrojených silách. Dále jim musí být mezi 19 a 30 lety, musí mít odborné vzdělání nebo maturitu a měřit alespoň 175 cm.
Co papežové téměř 60 let odmítali udělat?
Před sjednocením Itálie vládli papežové po dobu něco málo přes 1 000 let rovněž rozsáhlému území ve střední Itálii známému jako papežské státy. Poté, co se nově vzniklá země sjednotila pod jednu světskou vládu, byla papežům jejich bývalá území s výjimkou samotného Vatikánu zabavena.
Když byl papež Pius IX. uvězněn na svém kousku území v rámci města Říma, vypukla mezi Vatikánem a italskou vládou jakási studená válka. Papež Pius IX. jako samozvaný „vatikánský vězeň“ odmítal opustit Vatikán a jeho nástupci ho téměř 60 let následovali.
Domnívali se, že odvážit se ven z Vatikánu by znamenalo podřídit se autoritě italské vlády. Teprve Lateránská smlouva z roku 1929, podepsaná mezi Vatikánem a vládou Benita Mussoliniho, toto napětí rozptýlila.
Kolik má Vatikán obyvatel a kde žije většina z nich?
Co se týče překvapivých faktů o Vatikánu, demografická stabilita státu, který obývají téměř výhradně starší bezdětní muži, asi příliš nešokuje. Přirozený růst populace je nepravděpodobný, takže počet jeho obyvatel se zvyšuje nebo snižuje podle volných pracovních míst.
V roce 2019 čítal počet lidí s vatikánským občanstvím pouhých 618 osob, z toho 71 kardinálů a 104 členů gardy. Většinu vatikánských občanů tak tvořilo 372 členů kléru na diplomatických pozicích po celém světě.
Vatikán má vlastní fotbalový tým, televizi, rozhlasovou stanici i noviny
Oficiální tým Vatikánu se jmenuje FC Guardia a je složen výhradně ze švýcarských gardistů. Trénují v areálu Campo Pio XI, který se nachází kousek od Vatikánu. Proč mimo? Protože prostor pro fotbalové hřiště uvnitř Vatikánu se těžko hledá.
Od 80. let má Vatikán rovněž vlastní televizní kanál – Vatican Media. Svatý stolec také denně vysílá katolické zprávy pro své stoupence prostřednictvím rozhlasové stanice Radio Vaticana, která vysílá ve 40 jazycích po celém světě. Nad vatikánskými zahradami můžete vidět vyčnívající anténu. Vydává také vícejazyčné noviny L’osservatore Romano, které čtenáře informují o náboženských a kulturních otázkách.
Zdroj: vaticanstate.va, graylinerome.com
