Několik měsíců po objevení hrobky Tutanchamona v roce 1922 George Herbert, hrabě z Carnarvonu v Anglii, který financoval vykopávky, onemocněl a zemřel. Netrvalo dlouho a lidé si začali klást otázku, zda jeho smrt nesouvisela s „kletbou faraonů“. Tuto teorii ostatně velmi posilovaly i titulky tehdejších novin.
Kletba a hrobka Tutanchamona
Hrabě trpěl infekcí, která údajně vznikla v důsledku nehody při holení, kdy se řízl do stopy po komářím štípnutí. Zprávy též tvrdí, že i jeho manželka Almina byla nemocná, ale uzdravila se a žila až do roku 1969, kdy zemřela ve věku 93 let. Existuje ale nějaký důkaz, který by podporoval koncept prokletí faraonů?
George Herbert financoval hledání a vykopávky Tutanchamonovy hrobky. Když Howard Carter hrobku v listopadu 1922 našel, odložil její průzkum až do doby, kdy mohl Herbert přijet z Británie. Po jeho příjezdu vstoupili do hrobky.
Co říkají vědci?
Ačkoli představa kletby může znít v dnešní době poněkud směšně, vědci se jí skutečně vážně zabývali a na toto téma bylo publikováno několik prací. Ve snaze zjistit, zda „kletbu“ mohl způsobit nějaký patogen, použili například matematické modelování, aby určili, jak dlouho mohl případný patogen v hrobce přežít. Záhadnou smrt George Herberta nedlouho po vstupu do hrobky egyptského faraona by totiž bylo teoreticky skutečně možné vysvětlit infekcí vysoce virulentním patogenem, kterému se podařilo v hrobce přežít.
Novější výzkumy tuto možnost ale vyvracejí. Analýza „hnědých skvrn“ na Tutanchamonově hrobce ukázala, že organismus, který skvrny vytvořil, není aktivní a nebyl pravděpodobně ani před sto lety. V hrobce nebyly též nalezeny žádné nápisy starých Egypťanů zmiňující se o prokletí. Kromě toho další studie nepřinesly žádné důkazy o tom, že by ti, kteří vstoupili do hrobky, zemřeli v neobvykle mladém věku. Lidé, kteří pracovali na otevření hrobky nebo do ní vstoupili krátce poté, se v průměru dožívali 70 let, což je věk, který nebyl v první polovině 20. století nikterak nízký.
Původ kletby faraonů
Myšlenka, že mumie je spojena s kletbou, ve skutečnosti vznikla ještě před objevením Tutanchamonovy hrobky. Legenda se vyvíjela postupně někdy od poloviny 19. století. Následně se rozrůstala za přispění beletrie, filmů, zpravodajských médií a v poslední době i internetu.
Existují například americké beletristické příběhy z 60. let 19. století, v nichž mužští dobrodruzi svlékají ženské mumie a kradou jejich šperky. Následně je stihne strašlivá smrt nebo děsivé následky pro jejich okolí. Tyto příběhy napsaly ženy, které svým způsobem používaly rozbalování mumií jako metaforu znásilnění. Šokující přirovnání se dá pochopit i jako odsouzení ničení a krádeží egyptského dědictví v době rozkvětu západního kolonialismu.
Mumie a Titanic
Když se Egypt po Napoleonově výpravě začal otevírat západním civilizacím, došlo k fascinaci mumiemi. Zámožní lidé si mumie dokonce kupovali a následně je nechali rozbalit pro svou zábavu. Mnoho lidí bylo znepokojeno tímto druhem vměšování se do říše mrtvých. V té době se v literatuře začaly objevovat smyšlené příběhy, které vyprávěly o kletbách spojených s mumiemi. Když se v roce 1912 potopil Titanic, někteří lidé věřili, že potopení způsobila mumie kněžky v Britském muzeu. Kurátor Britského muzea obdržel mnoho dotazů veřejnosti ohledně údajně prokleté mumie, a byl tak donucen napsat otevřený dopis vyvracející tyto fámy. Přesto někteří lidé posílali muzeu peníze na nákup květin, které měly být položeny k nohám mrtvé kněžky, aby se usmířila její duše.
Kletba a první světová válka
Miliony důvěřivých lidí ochotně věřily příběhu o prokletí, protože byli po desetiletí vychováváni na pověstech o kletbě a svou roli sehrála i první světová válka. Lidé si zoufale chtěli potvrdit myšlenku, že je možné komunikovat s mrtvými, když během války ztratili tolik mladých mužů. Rovněž skutečnost, že v kletbu věřila i řada slavných autorů, například Arthur Conan Doyle, autor románů o Sherlocku Holmesovi, pomáhala šíření víry v kletbu.
Prokletí v současné době
I dnes někteří lidé rádi spojují archeologické objevy a současné události s prokletím. Když byla v roce 2018 v egyptské Alexandrii nalezena rakev stará 2000 let, někteří lidé se obávali, že její otevření rozpoutá kletbu. Když v loňském roce došlo k zablokování Suezského průplavu, řada lidí se snažila svalit vinu na kletbu s tím, že mumie několika staroegyptských faraonů měly být převezeny do nového Muzea egyptské civilizace v káhirské čtvrti Fustát.
Zdroj: sciencedirect.com, bmj.com, abcnews.go.com
