Důvodem vesmírného závodu mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem byla touha obou stran otestovat své vojenské a další schopnosti prostřednictvím výzkumu vesmíru. Zatímco USA jako první přistály na Měsíci, Sověti v roce 1961 jako první vyslali na oběžnou dráhu člověka. Před lidmi se ale do vesmíru vypravilo poměrně velké množství jiných živých tvorů.
Psi versus šimpanzi
Poslat do vesmíru člověka bylo vždy velkou touhou lidstva, nicméně, než do vesmíru vzlétl Jurij Gagarin, ucházeli se o toto prvenství mnozí jiní živí tvorové. Zatímco USA dávaly přednost šimpanzům pro jejich genetickou blízkost člověku, Sověti používali psy. Během patnácti let bylo použito 36 různých psů, z nichž mnozí zemřeli, nebo na ně historie zapomněla.
Všichni psi, které Sověti používali, byli toulaví, obvykle vybraní z ulic Moskvy a následně speciálně cvičeni a připravováni. Ačkoli se výcvik a příprava lišily v závislosti na misi, psi byli obvykle umísťováni do zařízení s odstředivou silou, aby byli připraveni na vysoké rychlosti, či do klecí, které se postupně zmenšovaly, aby byli připraveni na stísněné podmínky během kosmického letu
Dezik, Cigan a Lisa
V roce 1948, tři roky před zahájením ruských testů na živých zvířatech, Američané vypustili do suborbitálního prostoru opici makak rhesus jménem Albert, následovanou třemi dalšími opicemi a myší. Všichni zahynuli. Jako první sovětští vesmírní psi byli vybráni kříženci Dezik a Cigan, kteří 15. srpna 1951 vyletěli do výšky více než 100 km a bez úhony se vrátili zpátky na zem. Během letu se dokázali vyrovnat s několikaminutovým stavem beztíže i s pětinásobným přetížením při startu. V návaznosti na tento úspěch vyslali Sověti Deziku k druhému letu, tentokrát s jiným psem, fenkou Lisou. Tento let ale skončil katastrofou, neboť oba psi zahynuli při havárii modulu.
Lajka
3. listopadu 1957 Sověti vypustili na oběžnou dráhu Země umělou družici Sputnik 2. Ta s sebou na palubě nesla prvního živého tvora na oběžné dráze – psa jménem Lajka. Všichni předem věděli, že i když Lajka let přežije, na Zem se živá nikdy nevrátí. Plán byl uskutečnit co nejvíce obletů planety a pak havarovat, přičemž se očekávalo, že Lajce přibližně po sedmi dnech dojde kyslík a „bezbolestně“ zemře. Ve skutečnosti ale zemřela pouhých několik hodin po vynesení na oběžnou dráhu na následky přehřátí a stresu, neboť kvůli technické závadě teplota v kabině velmi stoupla.
Belka a Strelka
Sověti velmi toužili po tom, aby se psi z oběžné dráhy mohli na zem vrátit živí, a tak vesmírné moduly postupně upravovali a vylepšovali. Díky tomu se tak 19. srpna 1960 psi jménem Belka a Strelka s umělou družicí Sputnik 5 na oběžnou dráhu nejen dostali, ale po 17 obězích se vrátili i živí na zem. Společně s Belkou a Strelkou se z vesmíru vrátilo i 40 myší, 2 krysy a králík, kteří letěli s nimi. O úspěchu se psalo po celém světě, oba psi odešli „do důchodu“ a už nikdy nelétali. Sovětský premiér Chruščov údajně později během vrcholící studené války daroval štěně Strelky dceři Johna F. Kennedyho. Pushinka měla později s dalším psem amerického prezidenta čtyři štěňata.
Černuška a Hvězdička
Zpočátku měli Sověti tendenci používat při misích dva psy, ale se zlepšující se technologií a porozuměním přešli jen na jednoho psa. V zákulisí se začali též zaměřovat na první let člověka do vesmíru. Poté, co vyzkoušeli své vybavení a technologie, stejně jako účinky vesmíru, na malých živých tvorech v malých kapslích, bylo nyní otázkou, zda stroj dostatečně velký, aby se do něj vešel člověk, může přinést stejné výsledky. Byla tak vytvořena zkušební figurína člověka, ale zároveň bylo potřeba též živého tvora, a tak vesmírná mise psů ještě neskončila. Pes jménem Černuška absolvoval svůj oblet 9. března 1961 a bezpečně se vrátil. Byl to první let svého druhu, jehož úspěch podpořil plány na první let člověka následující měsíc.
Poslední zkušební let před plánovanou misí Jurije Gagarina byl jedním z nejdůležitějších testů, které sovětský tým podnikl. Neúspěch zde by měl za následek zpoždění startu nebo Gagarinovu katastrofu. 25. března 1961 se tak do vesmíru na palubě Sputniku 10 vydala nejen další lidská figurína, ale i pes Hvězdička. Po jednom obletu Země loď bez problémů přistála.
Veterok a Ugolyok
Pro mnohé znamenal Gagarinův let konec vesmírných závodů. V USA ale prezident Kennedy rychle změnil směr a veřejně se zaměřil na Měsíc. V té době byl rekord v nepřetržitém pobytu ve vesmíru bez úmrtí pouhých pět dní, bylo jasné, že cesta na Měsíc a zpět bude trvat déle. V roce 1966 byli tedy psi Veterok a Ugoljok vybráni do poslední psí vesmírné mise. Byli vypuštěni na palubě nové lodi a na oběžné dráze přežili neuvěřitelných 21 dní, než se vrátili na Zemi a bezpečně přistáli.
Zdroj: history.nasa.gov, smithsonianmag.com, bbc.com, russianspaceweb.com
