Také patříte k těm, kteří si někdy říkají, že se špatně narodili, že byste chtěli žít v jiné době či na jiném místě? Svůj podíl na tom v poslední době má zcela jistě i pandemie koronaviru, nicméně i když roky 2020 a 2021 nebyly pro lidstvo nejlepší, zdaleka se nejednalo o nejhorší roky v historii lidského pokolení. Pojďme si připomenout, kdy bylo zcela jistě hůř, uvědomíme si, že navzdory všemu se nám vlastně žije docela dobře.
536: Tma na většině Evropy
Šesté století nebylo zrovna nejlepší dobou pro život člověka, a to hned z několika důvodů, které se spojily v rok, který by žádný cestovatel v čase nechtěl navštívit. Nejenže byl rok 536 jedním z nejhorších v historii, ale také odstartoval desetiletí temna, jaké od té doby nebylo k vidění. Temnota byla doslovná, a to díky výbuchu sopky na Islandu. Vzniklý oblak popela vytvořil černou mlhu, která zahalila většinu Evropy. Erupce byla navíc tak rozsáhlá, že ovlivnila globální změny klimatu, letní teploty klesly přibližně o 1,6-2,7 °C, a téměř nebylo možné pěstování plodin. To mělo za následek rozsáhlý hladomor, mor a smrt. Byzantský historik Prokopius napsal, že „Slunce po celý rok vydávalo světlo bez jasu jako Měsíc“.
1347: Černá smrt se šíří Evropou
Od roku 1346 se dýmějový mor šířil napříč Eurasií a severní Afrikou a zabil více lidí než jakákoli jiná pandemie v dějinách lidstva. Je obtížné vybrat konkrétní rok jako nejhorší rok morové pandemie, nicméně odhadovaný počet obětí moru se pohybuje mezi 75 a 200 miliony lidí v průběhu šesti let. Když mor v roce 1353 definitivně skončil, zemřelo až 60 % evropské populace.
1520: Amerika vymírá na evropské nemoci
Zatímco Evropanům přineslo objevení Ameriky nová území a rozšíření obchodu, domorodému obyvatelstvu přinesly příjezdy mnoha Evropanů především smrtící patogeny. Obyvatelé Ameriky byli izolováni od nemocí, které po tisíciletí zabíjely lidi v Evropě, Asii a Africe. V roce 1520 přivezli Evropané původním obyvatelům Ameriky neštovice a pro obyvatele Severní, Střední a Jižní Ameriky to byla naprostá katastrofa. Je těžké přesně určit, kolik lidí zemřelo, ale některé odhady uvádějí až 20 milionů.
Než Kolumbus v roce 1492 objevil Ameriku, odhadoval se počet obyvatel těchto kontinentů na přibližně 60 milionů. Tento počet výrazně poklesl v důsledku epidemie neštovic v roce 1520 a dále klesal v důsledku spalniček, chřipky, záškrtu a dýmějového moru na přibližně pouhých šest milionů. Kontinenty tak zůstaly z velké části prázdné a otevřené evropské kolonizaci.
1816: Rok bez léta
Mnoho historiků označuje rok 1816 jako „rok bez léta“ kvůli průměrnému poklesu globálních teplot. Pokles o 0,4-0,7 °C se nemusí zdát jako velký rozdíl, ale výkyvy globální teploty nemusí být nijak velké, aby způsobily vážné problémy. Pokles teploty byl způsoben erupcí sopky Tambora v předchozím roce. Erupce se odehrála na území dnešní Indonésie a jednalo se o největší sopečnou erupci za posledních přibližně 1 300 let, která pokryla planetu popelem. Lidé zažili extrémní mrazy a sněžení v červnu, řeky zůstaly zamrzlé až do srpna. Lidé postižení změnami počasí se v roce 1816 nedočkali žádného léta a následná neúroda vedla k rozsáhlému hladomoru a úmrtím na celé severní polokouli.
1929: Krach na burze
Dvacáté století nebylo pro mnoho lidí na celém světě jednoduché. Mnoho problémů, které nesouvisely s válkami, se soustředilo na finance. Dne 29. října 1929 svět ohromil obrovský propad americké burzy. Po celé zemi zůstali lidé bez prostředků, továrny, banky a další instituce zavřely. Krach na americké burze přišel jen měsíc poté, co se zhroutila londýnská burza a zničila dvě největší ekonomiky. Přežití černého úterý bylo bohužel jen začátkem hrozného roku, protože zbytek roku 1929 nenabídl mnoho zlepšení. Ve skutečnosti byl rok 1929 prvním z mnoha, během následujících let Velká hospodářská krize zcela zdevastovala ekonomiky většiny zemí světa.
1945: Atomové bomby a účty druhé světové války
Nelze popřít, že druhá světová válka byla jedním z nejtemnějších a nejsmrtonosnějších konfliktů v dějinách světa. Do tohoto seznamu by mohl být zařazen kterýkoli rok, kdy boje zuřily, ale rok 1945 byl v jedné věci výjimečný. Druhá světová válka skončila krvavým vítězstvím, které si vyžádalo vysokou cenu. USA svrhly na Japonsko dvě atomové bomby, což si vyžádalo více než 400 000 obětí. Kromě toho při bombardování Tokia dopadlo na město 2 000 tun zápalných bomb, což mělo za následek smrt dalších 80 000 až 130 000 civilistů. Výsledkem holocaustu byla též smrt přibližně šesti milionů evropských Židů a milionů dalších osob. Druhá světová válka nakonec oficiálně skončila, ale odhaduje se, že zemřela 3 % světové populace, přičemž počet obětí se pohyboval mezi 70 a 85 miliony osob.
Zdroj: history.com, scied.ucar.edu, nlm.nih.gov, britannica.com
