Před několika málo dny většina zemí světa slavila příchod nového roku 2022. V mnoha zemích je totiž právě 1. leden datem, kdy začíná nový rok. Nebylo tomu tak však vždy. Ve skutečnosti po staletí označovala začátek kalendáře jiná data, včetně 25. března či 25. prosince. Jak se tedy z 1. ledna stal Nový rok?
Přesun měsíce ledna
Částečně za to můžeme poděkovat římskému králi Numovi Pompilovi. Podle tradice Numa za své vlády na přelomu 8. a 7. století př. n. l. upravil římský republikánský kalendář tak, že leden nahradil březen jako první měsíc kalendáře. Byla to logická volba, protože leden byl pojmenován po Januovi, římském bohu všech začátků, zatímco březen oslavoval Marse, boha války. Nicméně existují i historické prameny, které tvrdí, že 1. leden byl oficiálním začátkem římského roku až v roce 153 př. n. l.
25. březen, nebo 25. prosinec
V roce 46 př. n. l. zavedl Julius Caesar v kalendáři, kterému se začalo říkat juliánský, další změny. 1. leden jako počáteční datum roku ale zůstalo zachováno. S rozšiřováním Římské říše rozšiřovalo i používání juliánského kalendáře, 1. leden se tak stal začátkem roku i v dalších oblastech. Po pádu Říma v 5. století n. l. však mnoho křesťanských zemí následně svůj kalendář změnilo tak, aby více odrážel jejich náboženství, a 25. březen neboli svátek Zvěstování Páně či 25. prosinec neboli svátek Narození Páně se staly běžnými novoročními dny.
Pomalé šíření změn
Později se ukázalo, že juliánský kalendář vyžaduje další změny kvůli chybnému výpočtu přestupných let. Kumulativní účinek této chyby v průběhu několika staletí způsobil, že se různé události konaly v nesprávném ročním období, a problémy nastávaly též při určování data Velikonoc. Proto papež Řehoř XIII. zavedl v roce 1582 gregoriánský kalendář. Kromě vyřešení problému s přestupnými roky tento kalendář obnovil 1. leden jako začátek nového roku. Zatímco Itálie, Polsko či Španělsko patřily k zemím, které nový kalendář okamžitě přijaly, protestantské a pravoslavné národy ho přijímaly pomalu. České země se k používání gregoriánského kalendáře kompletně připojily v roce 1588. Velká Británie a její americké kolonie se začaly gregoriánským kalendářem řídit až v roce 1752. Do té doby slavily Nový rok 25. března. Rusko nahradilo používání juliánského kalendáře gregoriánským až v roce 1918.
Čínský nový rok není výjimkou
Postupem času začaly gregoriánský kalendář používat i nekřesťanské země. Příkladem je Čína, která pro běžné činnosti přijala gregoriánský kalendář v roce 1912. Nicméně Nový rok se nadále slaví podle čínského lunárního kalendáře. Letos tak Nový rok budou v Číně slavit 1. února. Ve stejný den jako Čínský nový rok se slaví i Vietnamský nový rok. Ve skutečnosti má mnoho zemí, které se řídí gregoriánským kalendářem, také jiné tradiční nebo náboženské kalendáře. Existují i národy, které gregoriánský kalendář nikdy nepřijaly, a proto začínají rok jinými daty než 1. ledna. Například Etiopie slaví svůj Nový rok, známý jako Enkutataš, v září.
Zdroj: history.com, mentalfloss.com
