Pro sportovce většinou není většího svátku, než jsou olympijské hry. Ty příští se budou konat v únoru v čínském Pekingu. Už teď je jasné, že se budou odehrávat ve stínu diplomatického bojkotu ze strany některých západních mocností, jako jsou Spojené státy americké, Velká Británie či Austrálie. Určité kontroverze či skandály, nejen diplomatické, ale také sportovní, provázejí zimní olympiádu již od jejího vzniku v roce 1924.
1924: Kontroverze s časem v rychlobruslařském závodě
Charles Jewtraw se stal prvním Američanem, který získal zlatou medaili na zimních olympijských hrách. V roce 1924 ve francouzském Chamonix zvítězil v rychlobruslařském závodě na 500 metrů časem 44 sekund. Norové ale následně protestovali, že finále bylo chybně změřeno ve prospěch Charlese Jewtrawa, velkého outsidera, který ale získal zlato. Tehdy se závody měřily ručně, tedy často poněkud promrzlou rukou na stopkách. Norové proto tvrdili, že závod na 500 metrů je tak krátký, že pomalé prsty rozhodčích mohly dramaticky změnit výsledek. Jewtrawovo vítězství o 0,2 sekundy ohromilo i jeho. V rozhovoru pro Sports Illustrated v roce 1983 dokonce uvedl, že před zlatým závodem na pětistovce nikdy nezávodil a na hry ani netrénoval.
1968: Temný stín během závodu v alpském lyžování
Francouz Jean-Claude Killy získal ve francouzském Grenoblu tři zlaté medaile v alpském lyžování, ale o vítězství ve slalomu málem přišel. Při závodě v husté mlze tvrdil Rakušan Karl Schranz, Killyho největší soupeř, že se během jeho druhé jízdy na trati objevila záhadná postava v černém. Smykem zastavil a požádal o opakování jízdy. Tři svědci potvrdili jeho výpověď, a tak bylo žádosti vyhověno a Schranz dosáhl času, který mu zajistil zlatou medaili. O dvě hodiny později byl ale diskvalifikován poté, co porota rozhodla, že předtím, než ve druhé jízdě zastavil, minul dvě branky. Schranzovi příznivci tvrdili, že záhadný muž byl francouzský policista nebo voják, který záměrně zasáhl do závodu, aby zajistil Killymu vítězství. Francouzi naznačovali, že si Schranz příběh vymyslel. Na otázku, zda před incidentem přehlédl bránu, Schranz poté odpověděl, že byl „hypnotizován tmavým stínem, který viděl před sebou, a bylo tak možné, že branky opravdu minul.“
1968: Sáňkařský závod žen
Sáňkařská soutěž žen na hrách v Grenoblu byla pro Východní Německo nejprve jako ze snu. Ortrun Enderleinová zvítězila a její týmové kolegyně Anna-Maria Müllerová a Angela Knöselová byly druhá a čtvrtá. Ostatní závodnice si ale stěžovaly, že byly svědky toho, jak východní Němky zahřívaly běhouny na spodní části saní, aby ocel měla vyšší teplotu. Tím došlo k roztání ledu na dráze a snížení tření. To byl samozřejmě nezákonný postup, a když se potvrdilo, že k tomu skutečně došlo, Východní Němky byly diskvalifikovány. Po diskvalifikaci se stala olympijskou vítězkou Italka Erica Lechnerová. Západní Němci získali stříbro a bronz.
1994: Krasobruslařský skandál
Americké krasobruslařky Tonya Hardingová a Nancy Kerriganová se na tréninku v norském Hamaru během zimních olympijských her vyhýbaly jedna druhé. Kerriganová byla totiž v lednu 1994 během amerického mistrovství zasažena neznámým mužem do kolena, a mistrovství tak vyhrála Hardingová. Později se ale zjistilo, že útok zosnoval bývalý manžel Hardingové Jeff Gillooly v naději, že Hardingová tím zvýší své šance na vítězství. Tonya Hardingová nakonec skončila na olympiádě osmá, Nancy Kerriganová získala stříbro.
1998: Skandál s rozhodčími při tancích na ledě
Tance na ledě dostaly v japonském Naganu dávku špionážního napětí, když kanadská rozhodčí tajně nahrála rozhovor s jiným rozhodčím o výběru vítězů před soutěží. Jean Senftová už před soutěží upozorňovala na některé neetické praktiky, jejími stížnostmi se ale nikdo z organizátorů nezabýval. Později proto nahrála jako důkaz ukrajinského rozhodčího Jurije Balkova, jak diskutuje o umístění bruslařů. Během hovoru Balkov řekl, že bude hlasovat pro Kanaďany, pokud Senftová bude hlasovat pro ukrajinský pár. Tento skandál vedl Dicka Pounda, vrcholného představitele Mezinárodního olympijského výboru, k výzvě, aby byl tanec na ledě vyřazen z olympijských her, pokud nedojde k reformám v oblasti hodnocení. K vyřazení tance na ledě z olympijských soutěží ale nikdy nedošlo.
2002: Hříšný tanec v Salt Lake City
Krasobruslařští rozhodčí se opět ocitli v centru dění, když byl odhalen další komplot s „obchodováním s hlasy“ mezi rozhodčími, tentokrát v kategorii sportovních párů. Ruský pár Jelena Berežnaja a Anton Sikharulidze porazil Kanaďany Jamie Saleovou a Davida Pelletiera a získal zlatou medaili. Francouzská rozhodčí Marie-Reine Le Gougneová však vystoupila s tím, že na ni francouzská federace ledních sportů tlačila, aby hlasovala pro Rusy. Po vyšetřování úředníci udělili Saleovi a Pelletierovi zlaté medaile, ale Rusům bylo dovoleno si je též ponechat. Le Gougneová byla na tři roky vyloučena z posuzování soutěží a dostala též zákaz účasti na zimních hrách 2006. Skandál nakonec vedl k rozsáhlým reformám v hodnocení krasobruslení.
Zdroj: olympics.com, teenvogue.com, bleacherreport.com
